Kronika – Božanov 2016

noimage_100x100

Kronika – Letní tábor 2016, Božanov


1. den 2. 7. 2016

Vedoucí dne: Ivo Vaníček

Služba: Rebelixové

Den 2. 7. Byl dnem, kdy nám opět po roce začal tábor. Tento rok jsme na úplně nové základně v Božanově. To je možné jen díky našim vedoucím, kteří již od dubna jezdili obětavě o víkendech na naší novou základnu a dávali ji postupně do pořádku.

Pokračování kroniky – 2016

Základna byla totiž pět let uzavřená a mezi tím ji zcela okupovali pavouci a jiná havěť. Nefungovalo tady po letech téměř nic, ale dnes, hurá, základna běží.

Když jsme dorazili na místo, spatřili jsme nádherný tábor s velkou hlavní budovou, ve které je veliká jídelna, klubovna a několik pokojů pro nejmenší děti, umývárny, sprchy, toalety, budova B v sobě ukrývala další pokoje, sprchy…a hlavně marodku, izolaci a pokoj a zároveň kancelář pro naši hlavní vedoucí a hospodářku, v nejspodnějším patře navíc velké umývárky , do kterých se budou po celý tábor chodit umývat nejstarší děti z našich 14 ti chatiček. No a naposledy 3 velké chatky s veškerým zázemím, do kterých se vešly hned další naše 3 oddíly. Také jsme uviděli velký prostor na hraní her a krásné lesy, které obklopovaly celý tábor.

Protože je nás dětí letos 114, trvalo naše ubytovávání skoro hodinu, ale nakonec jsme se všichni srovnali a ubytovali. Ono to není jen tak, rozdělit tolik dětí tak, aby zůstaly oddíly pohromadě, kluci se nemíchali s děvčaty a navíc bylo vyhověno našim přáním spát se svým kamarády.

Po vynikajícím obědě( vepřové na paprice s těstovinami) jsme měli polední klid, při kterém jsme vybalovali a zabydlovali naše nové obydlí v galské vesničce zvané Ječmínkov.

Po poledním klidu jsme se blíže seznámili se svými vedoucími, které už ovšem většina z nás zná z minulých let, vymysleli jsme si názvy oddílů a protože se náš tábor letos ponese v duchu Asterixe a Obelixe vymysleli jsme si takovéto názvy : nejmenší z nás se pojmenovali Asterixové, jistě budou jako on tak chytří a šikovní. 2 oddíl Idefixové, třetí Minonixové, čtvrtí jemně naznačili co od nich můžeme čekat svým názvem Rebelixové, pátí si dokonce dali název Problémixové, o jé, to se máme asi na co těšit, šestí jsou Šestanixové a nejstarší přijali vzletné jméno Fénixové.

Poté jsme se pustili do návrhů a výroby vlajek, hraní vybíjené a různých oddílových her. Než jsme se nadáli, byla tady večeře, další hry a druhá večeře. Den utekl jako voda a byla tady příprava na večerku, tradičně jako každý den první noc se nikomu spát nechtělo, ale po tvrdém přemlouvání našich vedoucích jsme nakonec ztichli a usnuli. Klidný spánek nám zajišťovala hlídka našich Rebelixů.


2.den – 3. 7. 2016

Vedoucí dne: Lukáš

Služba: Šestanixové

Letošní první budíček se ozval klasicky o půl osmé. Po deseti minutách na probrání se a obléknutí jsme byli surově vytaženi na rozcvičku. K snídani nám naše milé kuchtalínky připravily vánočku s marmeládou nebo cornflakes s mlékem. Většina z nás si pochutnala na i na kakau.

Před nástupem jsme si uklidili chatky a připravili se na první dopolední program. Ten byl docela nabitý.

Nejdříve jsme si vyzkoušeli naši pohotovost při hře „Galská čísla“, malovali oddílové vlajky, mladší táborníci si vyhráli se svými tričky, které se od teď skvějí krásnými nápisy i obrázkem našeho maskota Idefixe. Někteří z nás stihli vyrazit i na kratší vycházku po okolí či vyšplhat na Korunu a rozhlédnout se po okolí.

Po smaženém květáku s bramborami nás čekal zasloužený polední klid, po kterém nás navštívila tanečnice Helena Ogriščenko, se kterou jsme se při tanci na hudbu z filmu Asterix, Obelix a Kleopatra strávili velkou část odpoledne. Mladší z nás se v rychlejším tanci trošku ztráceli, za to ti starší si tanec náležitě užili, zvláště tance pomalejší – plouživé.

Zbývající čas do večera jsme využili k různým míčovým sportům, jako vybíjená, fotbal nebo volejbal. Nejmenší zuřivě vrtěli kruhy, přetahovali se o lano a podobně.

Rizotem, které bylo k večeři, se někteří z nás přecpali až k prasknutí.

Celý den jsme zakončili mohutným zpěvem u táboráku za doprovodu Lukášovy kytary.Večer jsme se už jen vysprchovali a zalehli do postelí. O ochranu tábora se dnes postarali Šestanixové.


3. den – 4. 7. 2016

Vedoucí dne: Radek

Služba dne: Problemix

Jako vždy jsme měli budíček v 7:30, rozcvička byla o něco drsnější, protože vedoucí dne byl náš Radek a ten nám nic nepromine.

Dopoledne šel náš oddíl do lesa, kde jsme dohrávali hru „Galská čísla“, vyhrála Sofie, která zahlédla nejvíce čísel svých galských protihráčů. K obědu jsme si dali vynikající svíčkovou od našich kuchtalínek .

Po poledním klidu k nám přijel kuchařský mistr pan Martin Černohorskýa ukazoval nám, jak se dají vytvořit květiny ze zeleniny. Dokonce si někteří z nás mohli vyřezávání i vyzkoušet. Také nám předvedl různá kouzla se zabarvováním tekutin, což se nám bude převelice hodit na výrobu kouzelného posilovacího nápoje do našich čutorek. A nakonec nám uvařil karamel, kterým každému z nás polil pohárek s jahodami se šlehačkou, mlsali jsme, až se nám dělali boule za ušima. Móooc dobrá svačinka.

Dnes jsme se oblékli do našich galských obleků a proběhlo focení všech táborníků i oddílů, to vám byla psina. Petr jako Obelix a Honza jako Kleopatra byli nezapomenutelní.

Zbytek odpoledne jsme si bystřili náš galský fištrón při postřehovce, při které jsme chodili ve dvojicích, hledali obrázky a písmena, ze kterých nám na konci vyšla tajenka.

V noci nás ještě čekala hra o sfouknutí Galské lucerničky. Plížili jsme se noční tmou do kopce, aby nás neslyšeli a nechytili nepřátelští Římané v podobě našich vedoucích.

Až do rána jsme pečlivě střežili tábor my – Problemixové


4. den –5. 7. 2016

Vedoucí dne: Honza

Služba: Fénixové

Po včerejší noční hře nás vedoucí nechali dospat a budíček byl až o půl deváté a výjmečně nebyla ani rozcvička. Po nástupu jsme se rozdělili a na galských lodích pluli za Kleopatrou. Cestou jsme plnili spoustu úkolů, například přenášení míčku na lžíci, hledali studánku a nosili z ní vodu do džberu, provlékali provázek oblečením,hráli si na slona a podobně. K obědu jsme snědli plátek z divočáka s rýží a zeleninou.

Odpoledne jsme procvičovali galské dovednosti jako střelbu z luku, vázání uzlů, poznávání zvířat a rostlin. Jelikož nám zase vyhládlo, dali jsme si buchtičky se šodó. Večer jsme se vyřádili na diskotéce a den zakončili druhou večeří.


5. den – 6. 7. 2016

Vedoucí dne: Marcelka

Služba: Asterixové

Ráno nás probudil gong a libý hlas Marcelky který nás zdravil do nového dne a vyzýval k ranní rozcvičce, ta nás naštěstí neskolila a nezkazila nám chuť na loupák, marmeládu, chléb, máslo a čaj či bílou kávu. Po úklidu chatek následoval nástup, kde jsme dostali odměny za lucerničky a za náš včerejší statečný námořnický boj.

Po nástupu nás čekalo Galské klání, velký boj jednotlivců, který prověřil naši zdatnost: závodili jsme ve skoku dalekém z místa, skocích přes švihadlo, běhu přes překážky, hodu granátu na cíl, v počtu sedů lehů, střelbě ze vzduchovky i běhu na 50 metrů.

O odpolední program se postarali hasiči z Broumova a policie ČR. Zkusili jsme pouta na vlastní kůži, potěžkali policejní zbraně, prolezli hasičské auto skrz naskrz, shlédli proudy vody a vyblbli se ve spoustě pěny, kterou nám hasiči nastříkali na hřiště( kterou po té vedoucí s velikou námahou odstranili).

Poděkovali jsme a utíkali na večeři. Náš oddíl si nanosil spacáky do týpí a ulehli jsme ke spánku, samozřejmě ne všichni, protože na nás bylo držet dnes v noci půlnoci hlídku.


6. den – 7. 7. 2016

Vedoucí dne: Jana

Služba: Idefifové

Hlasitým gongem a svoláváním na rozcvičku nás dnes vytáhla z postelí Jana. Snídaně byla jako vždy bez chybičky, houska, džem, máslo, sýr, čaj, bílá káva. Nástup nám zpestřily narozeniny Verči Vítkové, které vedoucí s chutí dali hobla i malou sladkost v podobě čokolády a my přání všeho nejlepšího.

K svačině byla jen mrkvička, protože po plnění oddílových dovedností byl oběd již v jedenáct hodin, to proto, abychom měli dlouhé odpoledne. Čekala nás dnes totiž dlouhá vycházka do skal a dva nejstarší oddíly dokonce dvoudenní puťák se spaním pod širákem(zázemí jim jistila chata Jitřenka, co kdyby se strhla nějaká mela).

K obědu jsme měli polévku s kápáním a maso na česneku s bramborovým knedlíkem – moc dobré. Před 13 tou hodinou jsme nafasovali pořádnou svačinu a lahev s pitím, to abychom cestou nestrádali a vyrazili jsme na cestu. Cesta byla nesmírně zajímavá, viděli jsme spoustu skalních útvarů podobných zvířatům, jako kočku, velblouda, želvu, ještěrku, veverku, varana, ale i ponorku,…Vyšplhali jsme až na rozhlednu, ze které byl nádherný výlet do kraje, viděli jsme z výšky i náš tábor. Cestou jsme se přejedli borůvek, do tábora jsme dorazili až na večeři. A jak se měly starší oddíly?

My, Šestanixové a Fénixové jsme si výlet prodloužili a vyšplhali až k chatě Jitřence, kde jsme se chystali přespat mezi skalami. Hned po příchodu jsme nasbírali dříví na oheň, aby nás v noci nesužovala krutá zima. Cestou jsme narazili na pár hub a spousty borůvek.Ondra za pomoci vedoucích zapálil oheň a my mohli začít opékat buřty. Pár odvážlivců si opeklo i houby, na kterých jsme se kolektivně shodli, že jsou jedlé- zatím žijeme. Při ohni jsme si vyprávěli spoustu vtipů a když nám vtipy došly, vyndal Lukáš kytaru a to teprve začala ta pravá táboráková atmosféra. O půl jedenácté započala pravá válka o místa na spaní. Ti více zmrzlí byli vpuštěni do chaty, přišli tak ovšem o krásnou noční oblohu. Díky pečlivě udržovanému ohni nebyla zima ani těm odvážnějším pod širákem. Když nás sluníčko svými paprsky probudilo, začala práce nanovo. K snídani jsme uvařili borůvkový čaj z námi natrhaných borůvek a uvařili jsme i tři kotlíky gulášové polévky, pane, jak nám chutnala. Po posilnění jsme uklidili tábořiště a vyrazili na cestu do Ječmínkova, kde nás čekala další spousta ktivit. Celý puťák jsme si báječně užili.


7. den – 8. 7. 2016

Vedoucí dne: Jirka

Služba: Mimonix

Už od rána nám přálo počasí. Dva nejstarší oddíly se ještě nevrátily z noci strávené pod širákem a tak jsme se zatím pustili do hry, ve které šlo o pašování bonbónů a hledání jejich výkupčích. Hra se hrála na území 1×1 km a hodně jsme se při ní naběhali.

Odpoledne přišly na řadu Galské hry. Byli jsme rozděleni do 8 pomíchaných družstev měli za úkol obejít 13 různých stanovišť a splnit spoustu úkolů. Prošli jsme opičí drahou, bloudili v bludišti, přenášeli vodu v dlaních, nosili těžkou kládu, přecházeli přes nebezpečnou stezku, hledali paprsek ve tmě, pokoušeli se vejít na pidi ostrov, vyzkoušeli si ostrost svého zraku, malovali pomocí provázku, běželi štafetu s poleny, chodili na chůdách, stříleli z luku a asi nejtěžší bylo najít a složit zprávu a následně složit báseň z nalezených slov.

Zde malá ukázka našeho básnického snažení:

Galové jsou válečníci,

to se nechat musí.

Neválčí však jenom s lžící,

proti všem to zkusí.

Do války jdou s kuráží,

nemají žádný strach,

proto všechny poráží

s hrdostí na přilbách.

Do čutory dostanou nápoj kouzelný,

a když se ho napijí, náhle zesílí.

Připraví ho kouzelník pohledný,

každý den po poledni.

———————

My jsme správní Galové,

vyspáváme jak trolové,

když nás túra udolá,

pomůže nám čutora,

je nás velký klan,

zdolá nás i hlad,

je tu i náš kouzelník,

vypadá jak bojovník.

Rozpoutáme válku,

použijem pálku

máme velkou světnici,

jako naši ulici,

když použijeme kouzelný nápoj,

je to pro nás ten správný náboj.

Vítězství si vybojoval tým ve složení : Katka Jelínková,Verča Svobodová, Dušan Obešlo,Iva Obešlová, Katka Špráchalová, Verča Svatoňová a Eliška Ostrá.

A jelikož jsme stále neměli dost, vypukl ještě večer od 20.00 pod širým nebem rej. A jako jiné dny, ten oddíl, který měl noční hlídku, spal v týpí a všem se to překvapivě líbilo.


8. den – 9. 7. 2016

Vedoucí dne: Adélka

Služba: Rebelixové

Den jsme začali tradiční rozcvičkou, snídaní, ranní hygienou a nástupem, na kterém jsme si řekli program na celý den. Dopoledne jsme se věnovali galským dovednostem. Ty jsme střídali s Hrou „Galský lov“. Vesnice trpěla hladem a proto jsme se museli vydat do lesa na lov divoké zvěře. Lovili jsme medvědy, ovce, divoké kočky, ale i kuřata, i myši. U toho nás pronásledovali nepřátelští Římané, ale zdařile jsme je překonali a vesnice je opět plná zásob. Aby byl lov úspěšný, navštívila nás šamanka Laďka, která se oddíly přivolávala pro nás štěstí pomocí bubnování na bubínky a hrou na různé indiánské hudební nástroje. Ale ani to našim vedoucím nestačilo a připravili pro nás skákání na trampolínách. Což o to, nás Nikča vždy po oddílech proháněla vždy „jen“ hodinu, ale sama hopsala celý den, nechápeme, jak to mohla vydržet, když z nás tekl pot už po 10 minutách, ale náramně jsme si to užívali. Oddíly, kterým se podařilo tento nabitý program splnit si ještě odnesli k nedalekému rybníku gumové čluny a až do pozdního večera se vozily na vodě. To byla paráda, až jim to záviděli ti, kteří tu jízdu dnes nestihli, ale nevadí, zítra je taky den. Při všech těchto aktivitách nám pořádně vyhládlo a špagety s omáčkou do nás jen zahučely, nic nezbylo. S apetýtem Obelixe jsme do sebe hravě nasoukali i druhou večeři a poté usnuli jako miminka….


9. den – 10. 7. 2016

Vedoucí dne: Natálka

Služba: Problemixové

Hned po nástupu jsme se pustili do galských dovedností, někteří z nás dokončovali i výzdobu triček. Poté jsme šli k rybníku, vzali čluny a až do oběda se střídali v pádlování. Po obědě jsme vyrazili do Polska na koupaliště v Zalevu. Cestou bylo veliké teplo, ale všichni jsme cestu v pohodě zvládli. Ze začátku se nám zdála voda studená, ale po chvíli byla příjemně osvěžující a my se v ní pořádně vyřádili a každý byl spokojený. Naše hospodářka za námi přivezla vynikající perník, broskev i šťávu k pití. To nám však nám nezabránilo v tom, abychom se nevrhli na stánky s občerstvením a nenakoupili si mlsy v podobě vaflí s ovocem. Když jsme se všeho nabažili, vydali jsme se na cestu zpět. Po příchodu do tábora, bylo stále velké teplo, jsme byli pořádně unavení, proto jsme dostali osobní volno, které jsme využili k odpočinku a někteří nezmaři i k dalším sportovním aktivitám. K večeři byl obložený chléb, ňam.

Noční hlídku obstarali Problemixové.


10. den – 11. 7. 2016

Vedoucí dne: Pavel

Služba: Šestanixové

Probudili  jsme se do pěkného pondělního rána a následně nás probrala náročná rozcvička. Po hygieně následovala  snídaně v podobě chleba s máslem či marmeládou a kakaem.

Dopolední program zahrnoval velké přípravy na večerní „Galové se baví“. Mladší táborníci si stihli i zahrát v lese hru „Morseovka“.

K obědu jsme uvítali těstoviny s masem a omáčkou. Po poledním klidu jsme se rozdělili do sedmi týmů a hráli hru „Galská šifra“, která spočívala v tom, že jsme běhali po lese hledali ukryté papírky, na kterých bylo vždy napsané písmeno a souřadnice, které jsme po té zapisovali do tabulky svého družstva. Z písmen nám vyšla tajenka, ale k naší smůle jen 2 družstva vyluštili správně nápis: Broumovský klášter, Farma Wenet, koupaliště Zalev. Tajenka nám i jemně naznačila, co nás asi čeká zítra.

Zbytek odpoledne jsme opět strávili přípravou na večerní zábavu. Po  té, co jsme s chutí snědli rýžový nákyp s meruňkami nejstarší z nás nanosili lavičky na hřiště a mohla začít večerní zábava. Náš zábavný večer začali s úžasným tancem Pavlínka s Lukášem v kostýmech Kleopatry a Cézara.  Holčičky z oddílu Asterixové společně s Martinou zatančili na písničku Š-Š-Š a kluci předvedli Náš auťák. Idefixové pobavili celý tábor písničkou Popeláři, ke které se spontánně připojil i nejstarší oddíl a postupně i my všichni. Dále jsme měli možnost shlédnout zástupce Minonixů a jejich boj Asterixe a Obelixe s dalšími bojovníky o samotnou Kleopatru, naši chlapíci samozřejmě zvítězili. Výborně jsme se pobavili i při vystoupení Rebelixů a jejich parodii na známý pořad Československo má talent. U televizní soutěže zůstali i Panoramixové, kteří si připravili soutěž Chcete být milionářem. Šestanixové připravili soutěž Tvůj hlas má známou tvář. Je vidět, že televizní pořady vládnou i tady na táboře, byť zde samozřejmě žádnou televizi nemáme. Večer ukončili Fénixové svou stínohrou z nemocnice, která všechny tak pobavila, že ji museli zopakovat 2 x. To už byla tma všichni se přestěhovali do svých postýlek, samozřejmě až na nás, Šestanixi, kteří jsme dnes byli na řadě ve spaní v týpí a noční hlídce.


11. den – 12. 7. 2016

Vedoucí dne: Petr

Služba: Fénixové

V úterý byl na programu dne celodenní výlet, a proto nám byla odpuštěna rozcvička, za což jsme byli moc rádi. Po snídani jsme si sbalili saky paky, dostali vše, co jsme na výlet potřebovali a odjeli objednanými autobusy do Broumova. v Broumově jsme navštívili krásný barokní klášter, dokonce jsme si mohli osahat symbolické klíče od ráje a viděli mumie mnichů, vysušené suchým vzduchem. V Broumově se nachází i galerie současného umění, museum Broumovska a unikátní dřevěný hřbitovní kostelík, kam jsme se bohužel nedostali. Po prohlídce kláštera jsme měli rozchod po náměstí, čehož jsme využili k velkému utrácení svého kapesného, vědomi si toho, že už více do civilizace nepojedeme a tudíž nebudeme mít kde utratit štědré kapesné našich rodičů.

Po té jsme šli na farmu Wenet, na firmě jsme viděli opravdu velké množství různých zvířat, ale nejvíce se nám líbily lamy, protože jsme mohli až k nim do jejich výběhu, i když někteří z nás se báli, že je lamy pokoušou.

K tomu naštěstí nedošlo a nikdo nepřišel k újmě. K vidění byla i další zvířata jako klokani, velbloudi , kozy, páv, slepice, papoušci i roztomilý mýval. Potom co si všichni prošli celou farmu, přivezla nám naše hospodářka čerstvé buřtíky a vypuklo velké opékání. Po něm nás čekala nejnáročnější část našeho výletu, pěší cesta zpět do tábora. Cestou jsme plnili různé úkoly, aby se nám šlapalo veseleji. Díky Petrově úžasné orientaci, tři oddíly cestu domů poněkud prodloužily, ale nakonec všichni dorazili do tábora. Byli jsme tak unavení, že jsme se vysprchovali a šli rovnou do hajan.


12. den – 13. 7. 2016

Vedoucí dne: Marťa

Služba dne: Asterixové

Probudili jsme se do deštivého rána, takže den nezačal rozcvičkou, ale rovnou výbornou snídaní- pečivem, pomazánkou, máslem, marmeládou a kakaem.

Po nástupu jsme se přesunuli do společenské místnosti  vyslechli si zajímavou přednášku našeho vedoucího Radka o jeho půlročním působení na misi v Afganistánu. Protože jsme měli velké množství dotazů, protáhlo se vyprávění až do oběda.

K obědu jsme si pochutnali na výborné písmenkové polévce a španělském ptáčku s knedlíkem.

Po poledním klidu jsme rozdělili děti do 11 týmů a vrhli se do dobývání nepřátelské říše. Nejdříve si každý tým musel najít ukrytou čutoru, ve které byla šifrou napsaná zpráva : Najdi Cézara, Cézar – Luky, nám dal první úkol , pokud jsme úkol splnili, dostali jsme indícii, pokud ne, museli jsme se vydat za druidem- Marcelkou kde jsme dostali hádanku a teprve po jejím uhádnutí jsme dostali indícii a tak to šlo dál a dál. Museli jsme člunů zatloukat hřebíky, lovit z člunu lahve v rybníce, vylézt na nejvyšší strom v táboře po laně( samozřejmě nás jistil Obelix- Petr s Honzou, sestřelit vzduchovkou plamen svíčky, prostřelit šípem jablko, postavit dřevěnou věž, trefit se krikeťákem do branky, uvařit lektvar na vlastnoručně zapáleném ohni, sestavit galské přístřeší, najít víčko pod správným kalíškem a postavit přehradu. No a nakonec ze získaných indícií vyluštit tajemné slovo, které znělo Gálie. První tým splnil všechny úkoly a doběhl si pro sladkou odměnu už po 4 hodinovém snažení, v 18.00, poslední tým se snažil až skoro do půl deváté, ale ani ten nebyl krácen a každý člen dostal aspoň kofilu.

Po večeři jsme si chvilku odpočinuli a už jsme se museli připravit na stezku odvahy. Ne všichni měli po celodenním běhu ještě odvahu na noční toulání po lese a tak se někteří z nás odebrali rovnou do postýlek. První vyrazili na stezku samozřejmě ti nejmenší. Cestou, kterou směli malí absolvovat ve dvojicích, byla poschovávaná různá strašidelná stvoření, vyluzující příšerné skřeky. Samozřejmě jsme všichni věděli, že jsou to naši vedoucí, kteří nás vlastně hlídají, abychom nesešli v noci z cesty a nezabloudili, přesto jsme se krapet báli. Poslední odvážlivci se ukládali do postelí až v půl druhé, ovšem s vědomí, že si ráno mohou přispat až do devíti.