Kronika – Letní tábor 2011, Čichořice
Letní tábor 2011 – Čichořice se uskuteční v Karlovarském kraji za vesnicí Čichořice nedaleko obce Chyše. Areálem protéká říčka Střela. Tento letní tábor je ve velmi zajímavé oblasti, kde lze provozovat pěší turistiku.
Letní tábor 2011 – pokračování kroniky:
Zápis z kroniky našeho letošního tábora v Čichořicích, jak ho vidí a sepsali samotní táborníci.
1. den
2. července 2011
Vedoucí dne: Ivoš Vaníček
Služba dne: Keltové
Odjezd z Nového Bydžova byl kolem 10:00. Po cestě jsme nabírali další děti v různých obcích. Po vyložení zavazadel jsme se rozdělili do oddílů. Kdo chtěl, mohl přestoupit do jiného, kde měl např. více kamarádů.
Po obědě (guláš s těstovinami) byl polední klid při kterém většina vybalovala. Mezi tím vedoucí připravili menší postřehovou hru. Díky této hře jsme získali přezdívky – JELENI, VLCI, SOKOLOVÉ, HAVRANI, BOBŘI A MEDVĚDI. Dále jsme se seznamovali a poznávali se navzájem.
Večeře byla mňamková- chléb se sekanou, zeleninu a broskev. Po večeři bylo až do večerky volno, avšak noční hlídky jsou bezpodmínečně nutné a beztak se na ně všichni většinou těší. Bohužel nám tuto radost překazil déšť.
Zapsali Keltové
2. den
3. července 2011
Vedoucí dne: Jan Stránský
Služba dne: Kameni
Dnešní den zahájil náš milovaný Stráňa. Ten na zdejší poměry celkem klidně každou chatičku obešel zvlášť a tak budíček proběhl nenásilně. Podle denního plánu měla následovat rozcvička, kterou jsme ale splnili jen my a ostatní se plouživým krokem sunuli z chatiček do koupelen. Naše první snídaně byla vánočka s marmeládou a kakao nebo čaj.
Na nástupu jsme si vyslechli denní rozkaz. Dopoledne si každý oddíl maloval vlajku a vyráběl pravěké zbraně. Práce se sice povedla, ale s očividnými následky. Po celém táboře se povalovaly klacky, odřezky apod.
K obědu si pro nás kuchařky připravily Frankfurtskou polévku a jako hlavní chod brambory s obalovaným květákem. Na úkor poledního klidu (který nám byl zkrácen) jsme se neohroženě vydali na výlet do nedaleké Chyše. Tam jsme si prohlédli zámek a dostali jsme rozchod. Všichni se okamžitě nahrnuli do jediného otevřeného obchodu a nakoupili zásoby. Jelikož nám počasí nepřálo, tak nás na zpáteční cestě čekala vydatná sprška. Jakmile jsme se přiřítili do tábora, zakousli jsme se do housek s máslem a do sušenek. Osobní volno které následovalo poté každý strávil po svém, ale v 18:00 už jsme se opět hromadně vydali na večeři (chléb se sýrem z oblohou).
Jako večerní program byla nahlášena diskotéka. Na té se bavily především mladší oddíly, které „trsaly“ na písničky, jenž pouštěli kluci od nás z nejstaršího oddílu. Noc proběhla v pořádku za našeho dozoru. Dospěli jsme k názoru, že i při hlídce může být sranda
Zapsali Kameni
3. den
4. července 2011
Vedoucí dne: Pavel Vencl
Služba dne: Mamuti
Budíček jsme měli tradičně v půl osmé ráno. Po rozcvičce a ranní hygieně jsme se vydali na snídani, ke které byl rohlík s marmeládou a kakao. S plným žaludkem jsme se sešli na nástupu, kde nás rozdělili do osmi družstev pro soutěž ve „Sranda Olympiádě“, při které se soutěžilo v házení talířem, skákání přes švihadlo a dalších disciplínách. Všem se dařilo a každý si našel něco, v čem vynikal. Olympiáda se protáhla až do oběda – vynikající čína, za níž patří velký dík našim výtečným kuchařkám.
Následoval polední klid, abychom měli dost sil na velký lov, při němž měly tlupy za úkol ulovit v lese co nejvíce zvířat do zásoby, aby přežily zimu. Nešlo o žádné snadné hledání, protože zvěř byla velice šikovně poschovávána – vedoucí si dali hodně práce, aby lov stál opravdu za to. Nakonec vyhrála tlupa Bobrů s velkým náskokem před ostatními tlupami. Velký lov byl následován večeří, při které jsme hodovali výborné šunkafleky.
Pak si každý užíval osobní volno a v půl desáté se chystal na večerku. Mamuti hlídali celý tábor přes noc, a to až do rána, abychom měli my ostatní poklidný spánek. Hlídači byli úspěšní a za to jim patří velké díky.
Zapsali Mamuti
4. den
5. července 2011
Vedoucí dne: Lukáš Hovorka
Služba dne: Neandrtální pračlovíčci
Dnešní probuzení bohužel opět nebylo do slunečného rána, ale věříme v brzkou změnu k lepšímu. Vedoucím pro dnešek byl Lukec a byla to právě jeho píšťalka a zaklepání na dveře, které nás probírali ze spánku. Ještě rozchrupaní jsme se nasoukali do oblečení a za moment už se rozcvičovali, jelikož nás čekal zajímavý a taky trochu náročný program.
Po vyčištění zubů a opláchnutí se byl nástup, kde nám Lukáš řekl, co všechno nás čeká a nemine. Šlo o vybudování „rondelů“, což bylo vlastně takové opevnění kmene před vpády nečekaných a nezvaných hostů. Vydali jsme se tedy do lesa získávat potřebný stavební materiál v podobě silných a dlouhých větví. Ty se odnesli na předem pečlivě vybrané místo pro „sídlo“ tlupy a vytvoření „rondele“. Tady bylo vše přeměřeno, osekáno do špiček a zakopáno do země, aby vše vytvořilo pevnou a neprostupnou stěnu. Jenže země je tady nějaká natvrdlá J a jenom kvůli zatlouct kladivem nestačilo. Museli jsme použít hrubé síly v podobě krumpáče. No byla to náááram zábava 😉
Stavba nám zabrala dost času a už byl najednou oběd. Kuchařka Evička ze svého jídelního repertoáru vyšvihla sjuper svíčkovou s masem a knedlíkem… prostě báseň.
Polední klid pro nacpaná břicha přišel vhod, jako vždy. Potom opět trochu toho tesařství, stavby a ve tři už hurá za Váňou – naším nejznámějším a nejlepším žokejem. Cesta k němu byla dlouhá, ale jelikož vedla skoro pořád lesem, byla o dost snesitelnější, než kdyby byl pařák. Všude jsme nacházeli lesní jahody a i když se nás vedoucí snažili od nich stále odhánět, jelikož jsme pak trošičku brzdily naše tažení J, stihli jsme si je užít – lahoda.
Po 6 Km nás čekal vytoužený cíl – statek pana Váni, který na místo dorazil téměř ve stejný čas, jako náš tábor. Byl to opravdu sympaťák, který má příjemné vystupování a krásné koně! Jsou tak úžasní – mají svá originální jména, mnozí už i byly na závodech a také jich dost vyhráli. Dokonce nám bylo dovoleno si koně pohladit! Byli bychom u nich až do zítra, ale čas letěl a my museli také jít o dům dál – zpět do tábora. Na rozloučenou jsem se vrhli na pana Váňu a ten nám každému dal svůj autogram. Kdo neměl papír, tak i ten díky duchapřítomné vedoucí Páje, která vzala hodně papíru navíc, o autogram nepřišel.
Cesta zpět utekla snad rychleji než tam. Nožky bolely, ale rýžový nákyp k večeři nám na ně dal zapomenout.
Trocha oddychu, opět se vrhnout na stavbu obranného valu a pak? Druhá večeře, hry co kdo chtěl a? Chrupando grande… vyčistit zuby, umýt a na kutě.
Všem tedy dobrou noc!
Zapsali Neandrtální pračlovíčci
5. den
6. července 2011
Vedoucí dne: Jana Vaníčková
Služba dne: Jeskyňáři
Dnešní probuzení bylo konečně do slunečného rána. Pořádně jsme se rozcvičili jako Bob a Bobek z kouzelného klobouku pana Pokustóna.
Po snídani nás čekaly táborové znalosti, někteří stříleli ze vzduchovek, jiní procvičovali morseovu abecedu, nebo rostliny a zvířata.
Potom jsme rýžovali zlato z potoka to se všem moc líbilo. Po usušení jsme se těšili na oběd, protože nám v potoce dost vyhládlo (masová roláda s bramborem). S plnými žaludky jsme všichni uvítali polední klid J
Odpoledne nás čekala celotáborová hra – Průzkum neznámého rodu – při kterém jsme se rozdělili do rodů – Jeleni, Medvědi, Bobři, Vlci, Sokolové a Havrani. Ty měly za úkol najít v okolí 7 duchů (světla, vody, plodů, lesa, ohně, rostlin a zvířat). Do mapy se musely zakreslit místa, kde tito duchové sídlí.
Po večeři jsme si dali táborový oheň doprovázený zpěvem při kytaře.
Od 22:00 hodin jsme se připravovali na noční hru „Lucerny“. Někteří jít hrát hru nechtěli, tak šel zalehnout do svého pelíšku. Ti odvážnější se rozdělili na mladší a starší oddíly. Mladší odešli první, ovšem do půl hodiny se ji pár vrátilo, protože potkali lesní, špatně naladěné včely, tak měly strach, aby nedostaly žihadlo. Starší vyrazili chvíli poté, co dorazilo do tábora těch několik zmíněných dětí.
Postupně děti zaléhaly do postelí, aby nabraly silu na další den.
Zapsali Jeskyňáři
6. den
7. července 2011
Vedoucí dne: Lenka Kubínová
Služba dne: Kameni
Dnešní slunečný den zahájila naše vedoucí Lenka pískotem a námi neoblíbeným zavoláním „Budíček!“. Když se všichni nashromáždili před chatky, rozutekli se po oddílech na ranní rozcvičku.
Dopolední program spočíval v hledání malých očíslovaných kartiček s obrázky, podle kterých jsme rozluštili nesmyslné zaklínadlo, které jsme se všichni v tlupě naučili na paměť a poté ho přeříkali Honzíkovi (šamanovi). Ten nám za to věnoval pytlíček s kouzelnými bylinami.
Následoval oběd – jako vždy znamenitý.
Po něm vytoužený a kupodivu prospaný polední klid. Poté jsme se shromáždili na Zumbu. Na tu přijely dvě instruktorky – maminka s dcerou. Ty nás dvě hodiny bavily moderním tancem, při kterém se všichni pěkně zapotili. Vhodná svačina všem velmi bodla (jogurtek a loupák). Měli jsme stavět pec a pracovat s hlínou, ale místo toho se dokončovaly „Rondele“.
Po večeři byla diskotéka, opět jen do večerky – jak jinak, když celý den byl tak náročný. Škoda jen té bouřky, kvůli které musela být stažena noční hlídka. I tak ale předpokládáme, že všichni táborníci spaly poklidným spánkem.
Zapsali Kameni.
7. den
8. července 2011
Vedoucí dne: Renata
Služba dne: Keltové
Dnes ráno, hned po snídani, jsme se vydali na celodenní výlet. Šli jsme pěšky až do Skláren. Bylo to asi 11 kilometrů. Čtvrtý a pátý oddíl se šel podívat na skály, které byly při cestě. Cestou zpět jsme se všichni ještě mrkli na rybník, který byl plný velkých amurů, tak jsme je ještě trochu přikrmili J
Po chvíli jsme se vydali cestou zpět do tábora. K tomu jsme přišli kolem půl páté. všichni byli zcela vyčerpaní. Proto jsme si šli odpočinout do chatek.
K večeři jsme měli polévku a výborné druhé jídlo. Abychom všechny za skvělý výkon odměnili, po krátké trávící přestávce byla diskotéka.
Večer asi v jednu hodinu ráno nás probudili vojáci, kteří přijeli na návštěvu 😉 a rovnou ji spojili s přepadem. Podle plánu unesli hlídku a zanechali ji u totemu. Ostatní táborníci ji museli najít. Ve chvíli, kdy se jim to podařilo, šli opět do svých zahřátých spacáků.
Zapsali Keltové
8. den
9. července 2011
Vedoucí dne: Ráďa
Služba dne: Mamuti
Táborová sobota začala velmi brzy. Dokonce tak brzy, že někteří táborníci ještě tvrdě spali. Jiní byli probuzeni velmi rázným způsobem. Místní „airsofťáci“ nás v noci kolem jedné hodiny ranní přepadli. Bouchaly petardy, padaly dýmovnice a noční hlídka byla zajata. Přepadový chaos byl po chvíli zastaven a děti opět usnuly.
Budíček byl ráno posunut na 8:00 hodiny. Po snídani se celý tábor seřadil na nástup. Ten ale také neprobíhal standardně. Ještě před rozchodem se „airsoftový tým“ vrátil a ukázal nám druhý přepad. Tři chlapci byly naloženi do dodávky a uneseni. Zbytek tábora ležel hlavami k zemi. Zase nás zaplavil kouř dýmovnic a ohlušilo několik petard. Pak se tento přepadový oddíl až do odpoledne věnoval dětem.
Takto se nám chlapci z airsoftu představili. Připravili si pro nás tři velmi zajímavá stanoviště. První byla střelba z airsoftových zbraní – samopal a kulomet. Terče byly prostřílené skrz na skrz a děcka vystřílela hned několik kuličkových zásobníků. Druhé stanoviště byl přechod přes řeku po lanech. Zkoušeli to malí i velcí a můžeme s klidem říci, že všichni byli báječní“. I když některým se podařilo i vykoupat J Třetí stanoviště bylo slaňování. Děti se nevlékly do horolezeckých sedáků a vydaly se na kopec. Tam na ně čekal jeden z pohotových „airsofťáků“, který dětem vysvětlil, jak se správně držet, kam šlapat apod. Pak už děti mohly pomalu a velmi opatrně sestupovat dolů. Všichni byli nadšení.
Den utekl jako voda v řece Střele. Bez pochyby si všichni odnesli spoustu skvělých zážitků.
Na závěr dne jsme si opekli tradiční špekáčky. Byla to mamka! O noční klid a bezpečí tábora se postarala noční hlídka „Mamuti“.
Zapsali a nakreslili Mamuti
9. den
10. července 2011
Vedoucí dne: Pája
Služba dne: Neandrtální pračlovíčci
Ráno jsme se probudili do teplého táborového dne, bohužel ale bez sluníčka. Po každodenní rozcvičce jsme posnídali vytoužený chléb s marmeládou. Pořádně jsme poklidili v chatičkách, abychom neměli letecký den a už jsme se řadili na nástup.
Dopolední hra byla postřehovka dvojic, která se běhala v rámci celotáborové hry „Pravěk“. Poprvé vyhrála tlupa „Sokoli“ a nejlepší dvojicí z celého tábora se stali Zuzka Boučková a Nikolka Richterová. než přišla řada na hru, jednotlivé kmeny využívaly volné chvíle k dostavění svých obydlí. Někteří už měli téměř dostavěno a rondele vypadají velice hezky a pravěce.
U oběda jsme si pochutnali na bramborových knedlících, uzeném mase a zelí. Po poledním klidu proběhlo tradiční celotáborové focení v batikovaných trikách. Při focení nám svítilo sluníčko a rozloučili jsme se se dvěmi vedoucími – Renatou a Lenkou. Naopak je přijel vystřídat vedoucí Petr.
Ke svačině jsme snědli úplně všechen pribiňák, který nám umíchaly kuchařinky + mnohým poskytly recept domů pro maminky. Poté jsme opět po tlupách vyrazili na „Velký lov“.
Účelem hry bylo stopovat zvěř (po barevných kolečkách, které znázorňovaly stopy), najít vedoucího a kolem něho ulovit celé stádo, čítající 10 kusů dobytka. Jako první se umístili „Bobři“, kteří byli opravdu rychlí. Kmen „Jelenů“ nemohl najít vedoucí Janu, přitom celou dobu chodili kolem ní.
K večeři byly mňamky špagety. Čekala nás poslední dnešní hra – štafety. Hráli jsme až do večera, zbývalo se už jen připravit ke spánku a náš oddíl hlídal tábor.
Najednou začaly létat blesky, hromy a děti se bály. Když se spustil i velký liják, byl to konec hlídek. I přesto jsme krásně spinkali.
Zapsali Neandrtální pračlovíčci
10. den
11. července 2011
Vedoucí dne: Péťa Zimová
Služba dne: Jeskyňáři
Po nenásilném vstávání z teplých postýlek jsme se po oddílech pořádně na rozcvičce protáhli. Následovala snídaně. Po té byl nástup, kde se vyhodnotili soutěže z předešlého dne a také se popřálo dvěma holčinám k narozeninám (Míša Harasová, Natálka Vlášková).
Dopoledne nás čekaly tábornické znalosti (po oddílech) >
morseova abeceda střelba lukem
rostliny a zvířata uzle
odhad vzdálenosti zdravověda
druhy ohňů slaňování
…
Po vynikajícím obědě (buchtičky se šodó) nás čekal všemi zasloužený polední klid. Všichni jsme si odpočinuli a nabrali sílu na další činnost, kterou byla „Tábornická stezka“. Vedla kolem tábora. Byla zde připravena stanoviště s jednotlivými „znalostmi“, jenž děti opakovaly od začátku tábora a opakovali je dnes dopoledne. Děti byly rozděleny do skupinek po 5 lidech. Nejúspěšnější skupinou byla skupina č. 14 –
– Tomáš Žampa – Natálka Vlášková – Lucka Jirásková
– Míša Surá – Lukáš Jánský
Druhou nejlepší skupinou byla skupina č. 8 –
– Erik Rendl – Markéta Žofáková – Lucka Boučková
– Adéla Studnická – Martin Bezouška
A na krásném třetím místě byla skpina č. 10 –
– Dan Žampa – Ondra Tesař – Eliška Šedivá
– Míša Očenášková – David Šedivý
Po večeři byla diskotéka, ze které oddíly postupně odcházely na další etapu táborové hry „Hledání ohně“. Hra, jelikož probíhala večer, nebyla povinná, ale i tak se spousta dětí zúčastnila.
Všichni z nás s radostí zalehli do svých spacáků a nechali se provázet snem o následujícím dnu.
Zapsali Jeskyňáři
11. den
12. července 2011
Vedoucí dne: Petr Hanka
Služba dne: Kameni
Ranní vstávačka se dnes k našemu potěšení konala až v 9 hodin, protože v noci byla stezka odvahy a obešlo se to i bez rozcvičky.
I dál se celý dopolední program nesl v poklidném duchu – přijela k nám olympionička Jaroslava Řezáčová, která v roce 1968 na OH v Mexiku skončila na krásném 4. místě. Vyprávěla nám o její cestě za úspěchem, ochotně odpovídala na naše dotazy a nakonec rozdávala autogramy.
Oběd: Písmenková polévka
Kuře s těstovinami
Po poledním klidu nastala ta náročnější část dnešního dne, tedy „Olympiáda“. Soutěžilo se ve 12 disciplínách:
Skok z místa Překážková dráha
Běh na 50 metrů Kliky
Běh na 200 metrů Dřepy
Člunkový běh Sestava
Hod krikeťákem Střelba
Skok přes švihadlo Hod na cíl
Všichni poctivě soutěžili a když bylo vše splněno, někteří z nás vzali potok útokem. Bodejť by ne, vždyť bylo pořádné teplo!
Večeře: Obložený chléb
Předtím, než jsme dostali osobní volno, nám zbývalo udělat ještě jednu věc, a to vyhodnotit naší několikadenní práci na rondelech. Převlékli jsme se do pravěkého oblečení a každá tlupa se u své stavby vyfotila. Pak už si každý mohl do večerky dělat co chtěl.
2. Večeře: Perník
Vydařený den!
Zapsali Kameni
12. den
13. července 2011
Vedoucí dne: Ivoš
Služba dne: Keltové
Po snídani a ranní hygieně museli všichni zabalit pár nezbytných věcí, abychom vyrazili na výlet.
Šli jsme nejprve ke křižovatce do Čichořic, kde na nás čekal dvoupatrový autobus, který nás odvezl na hrad Loket. Tam jsme se rozdělili na 2 skupiny a spolu s průvodci si prohlédli celý komplex hradu.
Výklad byl poutavý a poslouchaly i děti – takže úspěch. Nejvíce nás zaujala mučírna, která byla opravdu velká, rozlehlá a jednotlivé kopky měly skvěle ztvárněné „vězně postižené útrpným právem“. Další báječná věc byla rozhledna. Pak jsme měli rozchod po městě, a to až do půl jedné. Většina se zásobila pohledy na památku, nebo pro své rodiče, ostatní se vrhnuli za zmrzlinou a oplatky.
Následovala cesta do Karlových Varů na „Kolonádu“. Všude byla spousta cizinců, kočáry s koňma a také nás doprovázelo opravdu ne zrovna příjemné dusno, takže děti povinně dodržovaly pitný režim. Prošli jsme různá zajímavá místa, obzvláště se nám líbilo vřídlo, které do výšky vystřikovalo žhavý pramen.
Poté, co jsme se všichni shromáždili u tohoto místa, měli jsme rozchod do půl páté. Jak jsme tak pozorovali naše táborníky, mnozí z nich navštívili své oblíbené stravovací zařízení „McDonald“. Cesta domů utekla velmi rychle a obzvláště pro ty, kteří seděli ve vrchní části autobusu to byl velice zajímavý zážitek J
Zapsali Keltové
13. den
14. července 2011
Vedoucí dne: Pavel Vencl
Služba dne: Mamuti
Probudili jsme se do dost chladného rána, což nikoho z nás vůbec nepotěšilo.
Naštěstí nám brzy zlepšil náladu dopolední program, kdy jsme hráli něco jako vtipnou olympiádu. Úkolem bylo např. lízat mléko, poslepu odstřihovat sušenky zavěšené na provázku, vozit se v kárce, nebo se navzájem krmit marmeládou. Za splnění byla samozřejmě odměna v podobě bodů pro tlupu. To nakonec zamíchalo výsledky konečného pořadí celotáborové hry.
Následoval poslední oběd letošního tábora – čína s rýží. Ve 3 hodiny odpoledne byl nástup v karnevalových maskách (ty jsme si do té doby připravovali), kde konečně došlo na vyhodnocení dosud nevyhlášených soutěží, jako třeba tábornické stezky, stezky odvahy a nakonec celotáborové hry. Ta dopadla následovně.
1. místo BOBŘI
2. místo MEDVĚDI
3. místo SOKOLI
4. místo JELENI
5. místo HAVRANI
6. místo VLCI
Na karnevalu se sešla spousta povedených masek (indiáni, lupiči, anděl, čerti, kluci převlečení za holky a naopak, sportovci, zoro apod.). Když jsme se převlékli do civilu, hráli jsme v hlavní budově různé hry a pořádně jsme se u toho nasmáli.
Třešničkou na dortu byla dnešní večeře. Ta proběhla v podobě rautu. Naše milované kuchařky si pro nás připravily výtečná jídla: špízy, krokety, maso v těstíčku, těstovinové saláty, ochucenou rýži, melouny, zeleninu…
A nakonec? Co jiného než všemi očekávaná závěrečná DISKOTÉKA. Řádilo se a tančilo, prostě jsme si naší poslední společnou táborovou akci užili jak se patří.
Zapsali Mamuti
14.den
15. července 2011
Vedoucí dne: Lukec
Služba dne: Neandrtální pračlovíčci
A je to tu. Poslední probuzení, a ještě navíc už v sedm hodin ráno, abychom vše stíhali podle plánu. Promnout oči, nahodit oblečeni a nazout botky. Takhle vybavení šupky dupky na snídani. Nezbývá jen uspokojit kručící žaludek a mazat zpátky do chatky dobalit poslední kusy oblečení.
S menšími oddíly bylo těch posledních kusů o něco více J, ale s tím se počítalo a tady vždy přicházíme na řadu my, jako vedoucí. Většinou se ale jednalo o opravu rozjetých zipů, nasoukání spacáků do miniaturních vaků, nebo ztenčení počtu věcí narvaných v igelitkách tím, že se lépe využilo místo v taškách a kufrech.
Kdo měl zabaleno, svištěl pro smeták a pěkně komůrku vysmejčil. Potom už jen vytřít a projít nejbližší okolí chatky, aby zde nezůstala žádná překvapení pro nově příchozí táborníky, a to hlavně v podobě obalů od bonbónů, tyčinek, brambůrek, nebo zátek od petlahví aj.
Mnozí v domnění, že mají vše OK, vzali své batohy a přesunuli se k hlavní budově, čekat na odjezd. Nespočet z nich se však vracel, jelikož naše představy o úklidu byly úúúúplně jiné J Nakonec jsme ale dosáhli vytouženého „uklizeného tábora“.
S menším opožděním přijely autobusy. Podle toho, kdo kde vystupoval, jsme vedoucím podávali svá zavazadla a roztřídili se tak do 2 skupin. Vše naloženo, naposledy se ohlédnout, rozloučit s kamarády v druhém autobuse a dát táboru sbohem…
Cesta začala a brzy nás čekala první, nemilá a nečekaná zastávka. Důvod nebyl zprvu jasný, ale pro řidiče za námi očividný – praskla nám hadice od chladiče. Všichni vedoucí a řidič jsme rychle vyskočili na odpočívadle z autobusu a vyklidili zavazadlový prostor, který byl plný vody. Hadice od chlazení byl díky kolečku jednoho z kufrů naprasklá a tak bylo potřeba ji zkrátit a opět připevnit. Tímto se všem rodičům omlouváme, že museli kromě oblečení dát vyprat také věci, které by děti popř. i dovezly čisté.
Oprava se zdařila, voda do chladiče byla doplněna a cesta pokračovala se zastávkami v Praze, Poděbradech, Novém Bydžově a nakonec Skřivanech, kde autobus opustili poslední z nás. Nejprve radost v obličejích, když nastalo vítání s rodiči a příbuznými, kterou pak vystřídal smutek a občas slzička za staré či nové kamarády, které uvidíme třeba až zase za rok.
Mějte se všichni krásně, děkujeme za to, jací jste byli a budeme se těšit, že příště se opět setkáme.
Zapsali Neandrtální pračlovíčci
Nejnovější komentáře