Kronika – Ječmínek 2013

Kronika – Letní tábor 2013, Ječmínek

Letní tábor 2013 – Ječnínek se uskuteční v Králove Hradeckém kraji vedle vesnice Strážné. Tento letní tábor je ve velmi zajímavé oblasti, kde lze provozovat pěší turistiku.

Letní tábor 2013 – pokračování kroniky:

Zápis z kroniky našeho letošního tábora ve Strážném, jak ho vidí a sepsali samotní táborníci.

Den první – 29.6.2013

Vedoucí dne: Petr Hanka
Služba dne: Jezevci

Odjezd z Nového Bydžova byl v 11:00 a o pár minut později ze Skřivan. Když jsme dorazili na místo, tak jako každý rok jsme vyložili zavazadla z autobusů, proběhlo rozdělení do jednotlivých oddílů a pokojů, ubytování a konečně dlouho očekávaný oběd od našich kuchařek. Tento rok však nejsme ubytováni v chatkách, tak jak jsme zvyklí, ale ve třech budovách. Když jsme se všichni zabydleli, následoval nástup, kde nás hlavní vedoucí, jako každý rok, krásně přivítala. Také vedoucí se nám představili, i když většina z nás je už všechny zná, tak tu jsou i jedinci, kteří s námi jedou poprvé. Dále následovala prohlídka okolí. Když jsme se vrátili, tak jsme připravovali ohniště na táborák, který probíhal stejně jako každý rok. A nastal večer, takže přišlo provedení hygieny, večerka a den byl u konce.

Den druhý – 30.6.2013

Vedoucí dne: Radek Vaníček
Služba dne: Vlčáci

Ráno v 7:30 nás vzbudil pronikavý ranní hvizd vedoucího dne Radka, což znamenalo, že dnešní den bude mít službu pátý oddíl. Vykulili jsme se z postelí a šli na rozcvičku, která byla velice namáhavá. Poté, co jsme rozhýbali naše ještě spící těla, jsme provedli ranní hygienu a šli posnídat vánočku s máslem nebo marmeládou a čaj nebo kakao. Po snídani jsme si udělali celotáborový nástup, kde jsme se dozvěděli, co nás celý den čeká. Dopoledne jsme po oddílech šli plnit bobříky, učit se nové dovednosti a barvit oddílová trička. Pořádně nám při tom vyhládlo a tak nám kuchařky připravily skvělý oběd – zeleninový vývar a přírodní řízek s bramborem a zeleninou. Po obědě jsme šli na chvíli zavřít svá očíčka, abychom si odpočinuli před další činností. Tou byla hra orchideje, při které jsme sbírali po lese barevné papírky a nosili je našim oddílovým vedoucím. Zní to jednoduše, ale má to dva háčky – chytali nás při tom zlí jezevci (kluci ze šestého oddílu) a jakmile nás chytili, museli jsme jim papírek, který jsme předtím našli, odevzdat. Druhý háček spočívá v tom, že nalezené papírky mají různé barvy a my nevíme jakou hodnotu má jaká barva papírku. To znamená, že člověk, který přinese nejvíce papírků ještě nemusí získat nejvíce bodů. Potom jsme si dali sváču, která se skládala z rohlíku a broskve. Následně jsme se vrátili k plnění bobříků a hráli různé hry. Odpoledne bylo tak namáhavé, že nám začalo kručet v bříškách, a tak jsme šli na večeři, ke které jsme si dali rizoto a zeleninu. Když jsme dojedli, vymódili jsme se a šli jsme trsat na diskotéku, na které nás bavil Lukáš s Pavlem. Dokonce se v celé své kráse přišla ukázat i hlavní vedoucí Jarmilka, bez které by tábor nefungoval. Protože jsme večer měli službu, rozdělili jsme se do hlídek a jelikož bylo velmi chladno, zahřívali jsme se u plápolavého ohně, který na začátku hlídek rozdělali kluci. V hlídkách se prostřídal celý oddíl a dohlížel nad klidným spánkem všech ostatních v táboře.

Vyhodnocení orchidejí:

První oddíl
1. Jaromír Mansfeld
2. Barbora Dvořáková
3. Nikola Kaminská

Druhý oddíl
1. Marek Plch
2. Adéla Vendlerová
3. Veronika Vohoralíková

Třetí oddíl
1. Pavlína Hanušová
2. Sofie Tobiášová
3. Josefína Horňáková

Čtvrtý oddíl
1. Radim Dintr
2. Martin Bezouška
3. Daniel Valenta

Pátý oddíl
1. Filip Haluza
2. Nela Adámková
3. Martin Mazour

Šestý oddíl
1. Lucie Mazourová
2. Adéla Doušová
3. Markéta Žofáková

Den třetí – 1.7.2013

Vedoucí dne: Ivoš Vaníček
Služba dne: Bobříci

Po probuzení nás jako zatím každý den čekala rozcvička, ranní hygiena a snídaně složená z rohlíku s marmeládou a čaje. Nástup byl tentokrát zpestřen Ivoškovou očividně dobrou náladou, kterou nakazil i nás, a tak jsme dělali mexickou vlnu a pořádně jsme si zakřičeli. Když jsme skončili s tímto dováděním, dozvěděli jsme se denní rozkaz a program mohl začít. Dopolední seznamovací hry se skládaly z 10 stanovišť (rukonožní skládačka, megaski, tužka na provázcích, atd.). Ty jsme postupně po oddílech oběhali, splnili a u řady z nich se i pořádně nasmáli 
Oběd dnes snad všechny z nás mimořádně potěšil, protože byla moc dobrá svíčková a i nejedlíci si šli přidat.
Po poledním klidu jsme se rozdělili do 8 týmů a vypukla hra lodě. Při té jsme například nosili vodu na lžičkách do skleniček, vázali co nejdelší provaz z oblečení, dělali sloní řetěz nebo navlékali co nejvíc oblečení na jednoho z nás. Zbytek odpoledne trávil každý oddíl jinak, jedni hráli míčové hry, jiní vyráběli lapače snů, další zase barvili trička.
Navečer jsme se všichni sešli v jídelně a sledovali jsme černobílé Rychlé šípy. První 3 díly jsme stihli shlédnout dnes, dalších 6 nás čeká další dny.
V závěru večera jsme dostali povel sbalit si batůžky na další den, jelikož nás čekal celodenní výlet. Kvůli tomu jsme taky nedrželi hlídky a zalezli rovnou do postýlek.

Den čtvrtý – 2.7.2013

Vedoucí dne: Lukáš Hovorka
Služba dne: Vlčí lišáci

Budííííčeeeek! Lukášovo volání se rozléhalo napříč celou chalupou. I když jsme to zkoušeli nevnímat a chrnět dál, tak jsme měli smůlu. Lehké zaklepání na dveře, zavrzání kliky a vykukující hlava s úsměvem na tváři nám oznamuje, že je čas se vyhrabat z pod peřin. S přemáháním se oblékáme, oplachujeme rozespalé oči a mažeme směr hlavní budova. Není nad to si protáhnout kostru. Dnes se nám bude rozcvička opravdu hodit, jelikož budeme hodně šmajdat. Takže i něco dobrého do bříška by se šiklo 🙂 Hlad jsme ukojili křehoučkými rohlíky s medovým máslem. Kdo tomuhle jídlu neholduje, mohl si nechat namazat pečivo se sýrem, nebo máslem. A aby nám vše lépe klouzalo do krku, dali jsme si kakao, nebo čaj. Mladším oddílům vedoucí včera večer kontrolovali „co do batohů“, aby je neměly zbytečně těžké a vzali si s sebou vše potřebné pro mokrou i suchou variantu dnešního výletu. Už zbývá jen nafasovat vodu, svačinky, spočítat a vzhůru… dolů 🙂 Většinu cesty směr lanovka Žalý jsme šli z kopce, takže když se v dáli rýsoval kopec, celkem jsme se těšili. Ten největší, s lanovkou, jsme naštěstí absolvovali v sedě. Byla to úleva a pro mnohé z nás naprosto nový zážitek. Výhled byl opravdu krásný, ale lepší byl ten z vyhlídkové věže vzdálené kousek od lanovky. Tam jsme si mohli i koupit pohledy, nebo něco dobrého na zub. Po našem drobném občerstvení nás nečekaně čekala cesta dolů. Zase z kopce a navíc dost strmým svahem. Jenže nejsme žádná béčka, takže bez jediného úrazu dosahujeme opět nížiny. Teda… až na vedoucího Pavla. Ten si díky své šikovnosti pořídil pořádný výron, když špatně spočítal shody. Snad se nám dá brzy do kupy. Do Vrchlabí přicházíme lehce zmoženi a s neskrývanou radostí okupujeme jakýkoliv prostor vhodný k sezení. Jen co jsme pobrali trochu sil, čekala nás prohlídka Krkonošského muzea a řemesel. Prošmejdit, pokoukat a hurá na rozchod. Obchůdků na kukačku je tu spousta. Suvenýry nakoupeny, pokoukáno a teď.. Jako vždy 4. až 6. oddíl ťapká pěkně po svých do tábora a abychom naše špunty šetřili, obsadili jsme komplet autobus, který jel až do Strážného. Starší oddíly vyráželi dříve, než mladší, a do tábora dorazili asi 5 minut před nejmladšími. Za své výkony jsme byli odměněni osobním volnem, takže bereme útokem houpačky, skluzavku, obruče… Chytli jsme druhý dech a řádili o 106.Jenže nejsme k neutahání. Naštěstí pro vedoucí 🙂 Potřebujeme dobít baterky a tak se rovnáme do zástupu k výdejnímu stolku s večeří. Jako byla to opravdu mňamka. Takovou dobrou čínu s rýží prý spousta z nás ještě nejedla. Nádoba na zbytky nebyla skoro potřeba. Cpali jsme se, až se nám za ušima dělaly boule. Necháme véču uležet, ale pak se opět pouštíme do řádění, které bylo přerušeno nástupem. Dozvěděli jsme se výsledky naší soutěže nazvané „lodě“. Ti, co byli první, dostali diplomy a sladkost, druhé a třetí místo „jen něco na zub“. Vedoucí Marcelka, která dnes slaví narozeniny, nám přečetla jak program na zítra, tak každého obdarovala bonbónem. Po nástupu si pro nás Lukáš s Ivou (vedoucí) připravili k nachystanému táboráku hraní na kytary. Zpívali jsme z vesela, při mašince udělali i živý řetěz a běhali po táboře. Kdo z nás chtěl, opékal vuřtíky. Najedení, vyzpívaní a už i unavení jsme se začali chystat na večerku. Vyčistit pusiny, omýt se, šupsnout do pyžam a hajdy na kutě. Teda až na náš 3. oddíl, který hlídal tábor. A uhlídal 🙂

Den pátý – 3.7.2013

Vedoucí dne: Marcela Zimová
Služba dne: Veverčata

Probudili jsme se do slunečného dne. Budíček byl v 7:30, v 7:45 jsme ke snídani baštili rohlík s marmeládou, sýr, máslo, kakao a čaj. V 9:00 jsme si vzali karimatky a na hřišti na nás čekala cvičitelka Veronika. Power joga, kterou jsme cvičili celou hodinu, nás nastartovala na celý den. Následovala krásná přednáška od pana Luboše Plecháče, který je strážce KRNAPu, dozvěděli jsme se o FLOŘE A FAUNĚ v Krkonoších. Závěrem přednášky zodpověděl dotazy a pustil krátké a pěkné video o přírodě. Děkujeme. Potom jsme plnili BOBŘÍKY míření. K obědu byla úžasně výborná gulášová polévka a obalovaný květák s bramborem a přílohou. Po odpoledním klidu, který jsme si zasloužili, následovala hodina aerobiku s Veronikou. Po sportování jsme se rozloučili s cvičitelkou Verčou a taky s Natálkou Vláškovou ze IV. oddílu, která jela domů, protože má zánět středního ucha. S loupákem ke svačině jsme nabrali sílu, ovšem někdo nemohl jíst, protože držel bobříka HLADU. Naše paní zdravotnice Helenka po oddílech dala příkladnou přednášku o zdravovědě. Vše jsme si zapamatovali a tím si splnili dalšího bobříka. S Marcelou jsme se přesunuli ke střelbě ze vzduchovky, protože začalo pršet, museli jsme to uklidit a čekat až přestane. Po celém okolí tábora II.oddíl Veverčat sebral odpadky. Znova nám začalo pršet tentokrát i s bouřkou. K večeři byla cikánská pečeně s kolínkama. V 19:00 Začala přednáška s Bizonem (Petr Kuchta) náčelníkem kmene IROKÉZŮ (lidé dlouhého domu). Tuto kulturu studuje třicet let z toho aktivně patnáct let. Tento kmen žil v SEVERNÍ AMERICE, putovali prérií a lovili bizoni na maso, kůži (kterou používali například na Teepee nebo na oblečení) Přednáška se nám velice líbila a taky měli děti spoustu otázek k tématu. Pěkně jsme se rozloučili s Bizonem pozdravem ATAKA HU. Potom už jsme všichni spokojeně zalezli do svých pelíšků a nechali si zdát krásné sny.
Dobrou noc 

Den šestý – 4.7.2013

Vedoucí dne: Jana
Služba dne: Štěňata

Budíček jsme si posunuli na 8:00 hodin. Krátká rozcvička na sluníčku nám prospěla. K snídani jsme si mohli vybrat chleba se sýrem nebo marmeládou. Po nástupu v 9:00 hodin na nás čekali zástupci Policie Vrchlabí. Půjčili nám svá pouta a obušek, prohlédli jsme si jejich služební vozidlo. Do oběda jsme lovili další bobříky zručnosti a těšili se na knedlo, zelo, vepřo, které provonělo celou jídelnu. O poledním klidu začalo pršet, tak jsme si pustili pokračování seriálu Záhada hlavolamu. Dále následovalo splnění dalších bobříků: učili jsme se uzle, přírodniny, zažehlovali jsme korálky, vyráběli si naušnice z korálků. Mezi činnostmi jsme si pochutnávali na housce s jogurtem a broskvi. A protože se umoudřilo počasí, zablátili jsme se při hře na hřišti. K večeři jsme slupli obložené chleby. Na besedě se členem horské služby jsme se dozvěděli pravidla chování na horách:

1) Nechodit nikdy sám! Nejméně ve třech lidech a s mobilním telefonem. Telefonní číslo horské služby je 1210.
2) Chránit přírodu! Dodržovat vyznačené trasy.
3) Odpovídající výstroj a výzbroj!
4) Nebezpečí lavin s promítnutím videa.
5) Plánování trasy, zásoba pití a potravin.

Diskotéka na ukončení dnešního dne měla úspěch, přivítali jsme ji jásotem. Na noční hlídce nás hlídala Štěnata.

Den sedmý – 5.7.2013

Vedoucí dne: Honza
Služba dne: Jezevci

Jako každý den nás v půl osmé vzbudil hlasitým křikem vedoucí dne. Dnes to byl vedoucí šestého oddílu Honza. Následovala pravidelná rozcvička, ze které se šlo rovnou na snídani (rohlík s marmeládou a kakao nebo čaj). Po nástupu jsme se dozvěděli denní plán. Celý tábor se rozdělil na dvě poloviny. První tři nejmenší oddíly hrály postřehovou. Hra spočívá v tom, že po vyznačené trase jsme si museli všímat obrázků, které se museli zakreslovat na kartičku. Další tři oddíly hrály pašeráky. Museli jsme se rozdělit do pěti týmů. Každému patřila nějaká barva, podle které jsme se v týmu poznali. Vyměňovali jsme bonbóny, ale hru nám překazili lesníci, kteří začali v lese kácet stromy. Po vydatném obědu následoval zasloužilí polední klid. Odpolední program byl téměř stejný jako dopolední, jen se oddíly vyměnily. Zbytek odpoledne trávil každý oddíl po svém (plnily se bobříci, hrály se míčové hry atd.). Každému vyhládlo a proto jsme se těšili na večeři. Po večeři se hrály opět různé hry. Zapojili se i vedoucí. V 22:00 začala noční hra Lucerny. Malé oddíly měly hru nepovinnou, ale zapojili se téměř všichni. Po ukončení hry zbytek noci měli hlídku Jezevci.

Den osmý – 6.7.2013

Vedoucí dne: Pavel Vencl
Služba dne: Vlčáci

Dnes jsme měli budíček v 8:00 hodin. Budil nás vedoucí 5. oddílu Pavel Vencl svým nenásilným způsobem po včerejší náročné noční hře Lucerny. Když se konečně všichni vyhrabali z postýlek, šlo se rovnou na snídani, ke které byla vánočka s máslem a džemem. Na nástupu jsme se dozvěděli, že dopoledne budeme soutěžit v různých sportovních disciplínách, jako například chození na chůdách nebo překážková dráha a mnoho dalších. K obědu jsme si dali bílou drůbeží polévku a jako hlavní jídlo kuře s těstovinami. O poledním klidu jsme si šli všichni odpočinout, abychom nabrali síly na odpolední zumbu, která rozpohybovala naše ztuhlá těla. Po zumbě jsme si dali svačinu (jogurt s pečivem) a šli hrát basketbal, Kubby, plnili jsme bobříky nebo měli volno. Jako večeře posloužilo lečo, což většina z nás ocenila akorát tak zkřiveným obličejem, ale nakonec jsme ho stejně všichni vzali zavděk. Po večeři si šli Kubby zahrát tentokrát vedoucí, většina z nás tomu přihlížela nebo si našla jinou aktivitu, kterou se zabavila až do 7 hodiny, kdy začala diskotéka. Pořádně jsme se zařádili, zatancovali si, snad i zazpívali a ještě před 10 hodinou unaveně padli do postelí.

Den devátý – 7.7.2013

Vedoucí dne: Natálka
Služba dne: Bobříci

Dnešní budíček byl milostivě o půl hodinku prodloužen, což samozřejmě všichni z nás ocenili. Rozcvičky už jsme ale ušetřeni nebyli a tak nás naši milovaní vedoucí pěkně rozhýbali. Následovala snídaně, nástup a dopolední aktivity – plnění bobříků. Každý oddíl se vrhnul na ty bobříky, které ještě neměl splněné. Po obědě jsme se vydali na cestu za pokladem. Namíchali jsme se do 11 týmů a hned na začátku rozluštili vzkaz v Morseovce. Pak jsme hledali Krakonošova bobra, u kterého byl zašifrovaný směr cesty, kudy se máme vydat. Další stanoviště byla např. vyjmenovat 10 pravidel chování v lese, odpovědět na otázky ohledně Krkonoš, orientovat se za pomoci buzoly atd. První tým, který dorazil do cíle, našel svůj poklad – zmrzlinový pohár. Týmy na druhém a třetím místě dostali shake, čtvrté až šesté místo dva kopečky zmrzliny, sedmé až jedenácté místo jeden kopeček zmrzliny. Po návratu do tábora si každý našel vlastní zábavu a když jsme si dali večeři, odebrali jsme se k ohýnku. Tam jsme spolu s Ivankou složili naši táborovou písničku. Od táboráku nás Péťa posílala na stezku odvahy, první až třetí oddíl šel dobrovolně, čtvrtý až šestý oddíl povinně. Z lesa se ozývaly skřeky, výkřiky a jekot, takže jsme se ještě trochu vyděšeně zahrabali do pelíšků a spali.

Den desátý

Vedoucí dne: Pája
Služba : Vlčí lišáci

Po noční stezce jsme měli prodloužený budíček až na 8. 30. I v tuto pozndí dobu bylo však těžké, některé děti probudit. Část tábora měla velmi zajímavou rozcvičku s hasičem Liborem. K snídani byla houska s chutnou Lučinou. Následoval nástup, kde se mimo jiné rozdávaly dětem ztráty a nálezy výměnou za dřepy. Míša s Martinem dřepovali jako diví, v kufru jim už totiž mnoho oblečení nezbylo.

Po nástupu pro nás připravili báječný program dobrovolní hasiči z kosic. Vyprávěli o práci dobrovolných i profesionálních hasičích. Potom nás rozdělili do dvou skupin a vypuklo veliké soutěžení. Menší soutěžili v hasičském útoku na čas. Útok spočíval ve spojení dvou hadic „C“ a zapojení proudnic.Větší děti běhaly v hasičské bundě, opasku, dýchací masce, helmě, kyslíkové bombě a srolované hadici. Bunda byla dětem veliká, opasky jim padaly, přes helmu neviděly, a hadice byla tak těžká, že je táhla k zemi. Strašně jsme se nasmáli. Fotky a videa mluví za vše. Nakonec si zasoutěžili i vedoucí, ženy proti mužům Za ženy běhala Renata, Pája a Natálka, za muže Ivo, Honza a emigrovala k nim Lenka. Soutěž dopadla nerozhodně, obě družstva doběhla neuvěřitelně stejně.

K obědu jsme si pochutnali na francouzské polévce, po které se mohly děti utlouct a sladkou tečkou byl neuvěřitelně dobrý rýžový nákyp s meruňkami.

Po poledním klidu jsme postupně vyběhli na tábornickou stezku, která vedla lesem až do Strážného a jinou cestou zpět. Prvním úkolem bylo přeběhnout louku a najít Marcelku a to bylo velice těžké. Všech 20 čtyř členných družstev postupně proběhlo tato stanoviště:

1. Ivča – najít v lese a pojmenovat 5 živých zvířat a 5 rostlin

2. Pája – poslepu hmatem rozpoznat 20 věcí

3. Radek – orientace v mapě a terénu pomocí buzoly a turistických značek.

4. Jana – zdravověda a přenos raněného z bodu A do bodu B

5. Péťa –překážková dráha na dětském hřišti

6. Renča – strefit se 10 ti šiškami na cíl

7. Honza – střelba ze vzduchovky

8. Luky – střelba z luku

9. Naty – postavit malé modely různých ohnišť, zapálit oheň, uvařit čaj z natrhaných bylin

10. Ivo – stavba malého kempovacího stanu- pane, to nám dalo zabrat.

Stezka byla tak dlouhá a náročná, že poslední družstvo skončilo až o půl desáté večer. Družstva která skončila dřív odpočívala, zažehlovala korálky,…Noční hlídku mělo je

pár dětí a jen do 23 hodin, protože jsme si potřebovali všichni odpočinout po náročném dni. Celý tábor už spinká a těší se na další den plný zábavy a nových zážitků.

Den jedenáctý

Vedoucí dne: Péťa
Služba dne: Veverčata

Dnešní budíček byl v 8:00, bez rozcvičky jsme v 8:15 nastoupili na snídani( rohlík, máslo, marmeláda, kakao). V 9:00 vedoucí Péťa zavelela nástup, kde jsme se nejprve všichni vyfotili, vyhlásily se výsledky hry čísla a táborové stezky.

Dnes jsme oslavili také jedny narozeniny – Kristýnka Aubrechtová = 11 let

Po nástupu jsme všichni plní elánu mohli zahájit sportovní olympiádu.

Stanoviště:

1. Ivoš – Střelba vzduchovkou

2. Pája – Běh 100 m

3. Marcelka – Běh 200 m

4. Jana – Skok do dálky + trojskok

5. Iva – Hod na cíl + Hod do dálky

6. Péťa – Překážková dráha

7. Lukáš – Střelba lukem

8. Renata – Běh kolem tábora

9. Natálka – Stoj = leh

10. Radek – Člunkový běh

11. Pavel – Skok přes švihadlo

Ve 12:00 nás do jídelny přilákala vůně oběda. Paní kuchařky pro nás k obědu připravily květákovou polévku a vepřové maso s bramborákem a zeleninou. Následoval zasloužený polední klid, kdy jsme si šli rádi odpočinout.

Ve 14:00 začalo dokončení disciplín z dopolední olympiády. Poté jsme po oddílech dokončovali plnění bobříků. Mezi tím jsme dostali svačinku (loupák a nektarinka).

K večeři jsme měli výborný těstovinový salát, po kterém se jen zaprášilo. Nastala příprava na Diskotéku, kde jsme vyhlásili výsledky sportovní olympiády. A tancovalo se a tancovalo.. Na diskotéce si pro nás vedoucí Pája připravila hry, které nás pobavily. Večer jsme všichni ulehli do svých postýlek, abychom nabrali sílu na zítřejší celodenní výlet.

Den dvanáctý

Vedoucí dne: Ivana
Služba dne: Štěňata

Vstali jsme už v 7:30 hodin a po vánočkové snídani vyrazili na výlet do Špindlerova Mlýna. Provázel nás strážce KRNAPU Michal. Rozhlíželi jsme se po krajině a poznali Černou horu a ze vstavačovitých rostlin například prstnatec májový. Po hodině putování lesem jsme si udělali v 10 hodin velkou přestávku a zalovili ve svých batůžkách pro dobrotu z balíčku na cestu. Někteří z nás stolovali v chatce ve tvaru áčka, která slouží turistům i k přenocování. Rozcestník nám ukázal dalších 7 km, proto jsme zvedli nožky a namotivování překvapením ve městě jsme přidali do kroku. Oběd po dvouhodinovém putování přišel vhod, přetože byl jen vsedě na zelené louce, zato s překrásným výhledem na Špindlerův Mlýn . Dál jsme prošli městem kolem lanového centra a už nás čekal vysněný cíl.

BOBOVÁ DRÁHA! Naši obětaví Jezevci z 6. Oddílu si rozebrali nejmladší Štěňata na první společnou jízdu a pořádku nám celý nadšený oddíl přivezli. Postupně se vystřídali i ostatní táborníci a často bylo slyšet „Jedu znova!“ Pozadu nezůstali ani vedoucí a svištěli opravdu rychle. Zlatý hřeb dne se nám vůbec nechtělo opouštět. Hodinový rozchod po městě se zmrzlinou nás nalákal na návrat do tábora. 1. A 2. Oddíl váhal, jet v 16 hodin zpět autobusem? Nakonec jsme se rozhodli, nejsme přeci žádné bábovky a netrháme partu. Ale hned první „DOKOPEC“s velkým převýšením naše síly hodně prověřil. Dočkali jsme se však i „ZKOPCE“ a tak jsme ustavičné otázky: „Kdy už tam budeme?“ zvládli hladce. Zvlášť, když byl v táboře pro děti připravený SKÁKACÍ HRAD a výborná teplá večeře.

V horském terénu Krkonoše jsme skoro prošoupali boty, vždyť jsme ušli skoro 22 kilometrů. Radkova GPS nelže. Nohy nás bolely, ale co by řekl Sorbon, kdyby uměl mluvit lidskou řečí? Asi to, že má v nohách jednou tolik, protože kolem své smečky neustále kroužil.

Sláva, nazdar parádním výletu, nezmokli jsme, i když meteorologové předvídali bouřky.

Tečkou dnešního dne byl táborák. Zazpívali jsme si i písničku našeho tábora, kterou jsme společně, ale hlavně za velikého přispění Ivanky složili.

Tábor je jak abeceda,

smysl písmen, slov a vět

tábor je jak abeceda

a s ní složíš celý svět.

A je AHOJ TÁBORE, co na nás Dan Ševčík řve,

B budíček časně zrána, na rozcvičku se těžko vstává,

C jsou cíle výletů, trasu nikdy nespletu,

D diplomy vyhráváme, na Danu se usmíváme,

E je Eva kuchařinka, vaří nám jak maminka,

F jsou Foglarovy Šípy, připraví nás na bobříky,

H je Honza, machr přes traktory, u Helenky nás nic nebolí

CH jsou chaty Roubenka a Diana, spíme si v nich až do rána,

I je Ivoš, Bobrů táta, Ivanka je přes mrňata,

J jsou naše Janičky, obě dvě jsou jedničky,

J Jarmila nám pravila, chatu si ukliďte a pak se radujte,

K jsou koně, co máme rádi, jsou to naši kamarádi,

L je Lukáš, prostě Luky, co nás učí držet luky,

L od naší Leničky, nejlepší jsou knedlíčky,

M Marcelka, Maruška, támhle letí beruška,

N nástup od Natálky, je slyšet až do dálky, na nástup nosíme šátky,

O je odpolední klid, každý den ho chceme mít,

P je Pavel, Petr, Pája, naše srdce s nimi vzkvétá,

R je Radek, voják z povolání a taky Renata co všechny děti brání,

S je Sorbon, tábor hlídá, svou smečku si přepočítá,

T je tábor Ječmínek, chcem mít hodně vzpomínek!

Den třináctý

Vedoucí dne : Renata
Služba dne : Jezevci

Ráno začalo poklidným budíčkem od Renči. Dnes nebyla rozcvička, tak jsme šli na snídani a po drobném uklízení byl nástup. Popřáli jsme dvěma oslavenkyním k narozeninám a dozvěděli se plány na dnešní den. Následovala tábornická pouť, při které jsme chodili po různých stanovištích a plnili spousty legračních úkolů, jako stříhání bonbónu poslepu , lízání mlíčka z misky , zatloukání hřebíků, skákání v pytli atd. Po splnění každého úkolu jsme dostali lísteček, za který jsme si mohli nakoupit spoustu různých pěkných cen.

K obědu byla výtečná nudlová polévka a řízek s bramborem. Po odpoledním klidu jsme měli přípravu na karneval. Velký karneval začal v 15.00 hodin. Měli jsme spoustu krásných masek, zombi, piráti, princezny,krásnou klaunici Adélku, doktora Davida, masky měli i naši vedoucí, skvělá byla Marcelka jako Obelix a Renča jako Asterix, zahambit se nedal ani Helenka jako čertice . Po karnevalu byla svačina, tvarohový koláč a jogurt. Poté měly první tři oddíly povinné koukání na poslední díly „Rychlých šípů“, zbytek si balil domů. Po večeři byl poslední nástup, nejdříve se vyhlásili největší pořádníčci, vždy dva z každého oddílu dostali diplom a malého plyšáčka, poté vedoucí vyhlásili vždy nejlepší táborníky svého oddílu, předali jim diplomy a krásné plyšové bobříky.

Nejlepší táborníci :

1. Oddíl – Sofinka Macáková a Anička Plachá

2. Oddíl – Eliška Chladová a Kája Špráchalová

3. Oddíl – Adéla Studnická a Josefína Horňáková

4. Oddíl – Radim Dintr a Eliška Šedivá

5. Oddíl – Kája Štěrbová a Nela Adámková

6. Oddíl – Martina Zimová a Adéla Doušová

Poděkovali jsme vedoucím i všem ostatním za nádherný tábor a vrhli se do víru her a tance.

Na závěr s písničkou „Když jde malý bobr spát“ jsme se rozloučili a šli spát.

Den čtrnáctý

Vedoucí dne : Radek Vaníček

Den čtrnáctý, poslední den našeho tábora. Všem nám je smutno, že náš tábor končí, ale zároveň se těšíme domů na rodiče. A počasí jako by si řeklo, že bude s námi držet basu, chvíli prší, chvíli svítí sluníčko. Copak o to, zbaleno jsme měli už včera, zbývá nám však ještě uklidit celý tábor tak, abychom se při předávačce nemuseli stydět. Radek si nás všechny vzal na povel a práce jen odsýpala. Uklidili jsme si pokoje, vedoucí nám pomohli s úklidem všech společných prostor, venku jsme proběhli táborem a uklidili každičký papírek. Však nás taky pan správce pochválil. Snědli jsme poslední táborový gulášek a už tu byly autobusy. Naložili jsme všechny kufry a hurá domů. Ivanka nám celou cestu v autobusu hrála na kytaru a my zpívali jednu písničku za druhou, než jsme se nadáli, už nás vítali rodiče.

Bylo to krásných 14 dní plných her a zábavy. Děkujeme všem vedoucím a za rok nashledanou!!!