Termín: 4.7. – 17.7.2010
Vedoucí tu byli dříve, aby se trošku uklidilo, něco opravilo, dovalily se zásoby, zjistily ztráty (kotliny do golema) a zajistilo se s Šemíkem vše, co bylo přibližně potřeba pro chod tábora. Jana D. dovezla naši milovanou kuchařku Evičku.
V neděli se finišovalo a i tak se vše úplně nestihlo do příjezdu dětí, kolem ¾ na 2 (první parta s velkým autobusem a s přívěsem jedoucí přes HK ,řídil Kloz, a Mikrobus s řidičem Kebortem dorazil ve 14:30. Vykulil zde hlavní vedoucí s pěti dětmi)
Evička uvařila kýtu na paprice s kolínky. Pavla rozdělila dítka do chatek a ihned započaly mírné šachy s ubytováním. Po krátké době nastala spokojenost na obou stranách a najednou byl první nástup.
Tábor byl zahájen
Děti byly rozděleny do 4. oddílů:
1. Ozáci
2. Šmoulové
3. Vlčáci
4. Rychlá bota
a na celotáborovou hru „Království Zlaté víly“ do šesti oddílů:
1. Pařezáčci
2. Trpaslíčci
3. Dubovníčci
4. Kapradiníčci
5. Potůčníčci
6. Zvonečci
1. den – Neděle 4.7.2010
Hned po příjezdu, který byl kolem 14:30, se celý tábor v úmorném vedru rozděloval do chatek. Chvíli na to jsme se vrhli nasytit naše prázdné žaludky skvělým jídlem od kuchařky Evičky.
Následoval všemi vítaný polední klid, kdy si většina z nás vybalovala svá zavazadla. Při nástupu nás vedoucí rozdělili do čtyř oddílů a seznámili s jistými pravidly tábora. Odpoledne se každý oddíl s vedoucím odebral prozkoumat okolí a vzájemně se seznámit. Později si každý oddíl vymyslel vlastní program a ať už to byla vybíjená, přehazovaná, nebo cokoliv jiného, všichni se dobře bavili.
Večeře, ačkoliv byla jednoduchá (skládá se z obloženého chleba) nám všem bodla a na řadu přišlo vysvětlování celotáborové hry, během kterého zavládla soutěživá nálada. Pro hladovce byla připravena druhá večeře a pak HURÁ do říše snů…
V našem případě spíš HURÁ na hlídku 🙂 Noc byla klidná, tedy až na pár neposedných lumpíků, co se po večerce naprosto s přehledem toulali po táboře, avšak ti byli zahnáni přísnými „strážci“ tábora (námi) 🙂 Celým dnem, který byl mimořádně vydařený, nás provázelo krásné počasí, tak doufejme, že to vydrží 🙂
Zapsala „Rychlá bota“
2. den – Pondělí 5.7.2010
Ráno jsme byli probuzeni nepříjemným jekotem jednoho z rodu Vaníčkovců, který se prohlašuje za našeho vedoucího (toho nejmladšího), jenž přerušil naše snění v 7:30. Po příjemné ranní rozcvičce vedené týmž tyranem jsme se v mírném poklusu vypravili vyčistit si svá zatuchlá ústa. Další ranní etapou byla snídaně složená z vánočky s marmeládou a kakaa.
Dopoledne jsme započali celotáborovou hrou s názvem „Hledání zlatých vajec“, při které jsme vyzkoušeli fyzičku Radka a Honzy. Ačkoliv byla ve skvělém stavu, našli jsme si cestu ke svému družstvu i skrz kopřivy a křoví, kam se jim nechtělo. Po první táborové hře jsme se vydali na oběd, jímž byla úžasná a neopakovatelná svíčková. Nikomu nepřišla nevhod.
Jakmile jsme vyprázdnili a umyli své ešusy, každý se vydal za svou zábavou: četba, házená, spánek, fotbal nebo třeba frusbee.
Polední klid vystřídaly oddílové hry. Na ně jsme navázali další celotáborovou hru (každý oddíl plní úkoly se svým maskotem, kterým je například víla, dubovníček, trpaslíček lesní a podobně). Účelem hry bylo najít obrázky znázorňující jednotlivá písmena abecedy. Největším zádrhelem bylo „Č“, protože jsme přinesli například pomyslné čuně, které bylo prasetem, čerta – ďábla, nebo člověka v podobě zvoníka od Matky Boží, Quasimoda. Kdo našel celou abecedu, odsvištěl do tábora. Tam nás čekalo vyhodnocení a zhodnocení celého dne. Nejúspěšnější získali žaludy, které nalepili na svoji větev na dubu, ve kterém je zakletá „Zlatá víla“.
Večer jsme se vyřádili s vedoucími na diskotéce, pohladili bříška druhou večeří a kromě táborové hlídky, která až do rána za pravidelného střídání střežila tábor, se všichni zavrtali do spacáků.
Zapsali „Vlčáci“.
3. den – Úterý6.7.2010
Budíček byl jako vždy v půl osmé. Jelikož byla naplánována výletní trasa na dopoledne, odpustili jsme si ranní rozcvičku a vyrazili rovnou směrem k umývárnám, následně do kuchyně za snídaní, ke které byl chléb s máslem a sýrem.
Po snídaní jsme sbalili připravené batůžky a vyrazili směrem autobusová zastávka „Domašov“, odkud jsme odjížděli ve třičtvrtě na devět. Počasí nám opravdu přálo… takovou průtrž mračen jsme tu od začátku tábora ještě nezažili. Trochu jsme se báli, zda-li se vejdeme do autobusu. To se naštěstí podařilo a bez problémů s námi cestoval i Sorbon. Po příjezdu do Jeseníku se dva starší oddíly vydaly pěšky směrem do Lázní Jeseník, našeho cíle cesty, a dva mladší oddíly čekaly na autobus. Jelikož ale došlo k menšímu nedorozumění, autobus odjel do lázní bez nás. Tak jsme museli i my nakonec pěšky. V lázních jsme měli přednášku od pana průvodce, která se konala v promítací místnosti. Přednášku jsme bohužel trochu uspíšili, jelikož by nám ujel autobus. Cesta dolů už se vyvedla podle plánu a v 12:20 jsme odjížděli autobusem z Jeseníku zpět do tábora.
Po návratu na nás čekal výtečný oběd v podobě gulášové polévky a květáku s bramborem. Jak již je zvykem našeho vedoucího Honzy, podle hesla „bez tatarky ani ránu“ odjel na nákup. Jakmile nám skončil polední klid, začali jsme s táborovými znalostmi. Učili jsme se, jak se váží různé uzly, jak mají vypadat ohně a rozpoznávat zvířátka a rostliny.
Ještě před večeří jsme stihli přijmout další z úkolů čaroděje Černovouse a zdárně se s nimi vypořádali. Tentokrát si pro nás přichystal záludné otázky, se kterými si nejlépe poradilo mužstvo vedené strašidýlkem Trpaslíčkem lesním.
Takto těžký souboj nás velice vyčerpal a tak jsme se šli posilnit výbornými špagetami od naší vždy skvělé kuchařky Evičky. Po večeři již následoval volný program, aby si děti po vyčerpávajícím dni odpočinuly mohly se pořádně vyspat.
Zapsali „Šmoulové„.
4. den – Středa 7.10.2010
Probudili jsme se do slunného dne. To jsme byli rádi, protože jsme si mohli usušit věci z předešlého dne. Rozcvičku měl každý oddíl sám. Pokračovala ranní hygiena a následovala výborná snídaně (chléb s vajíčkovou pomazánkou, kakao nebo čaj).
Při nástupu jsme se dozvěděli co nás celý den čeká. Když jsme byli všichni pohromadě, zkusili jsme se posadit všichni na jednu židli. Jako první si sednul Ivo, na něj od nejstaršího oddílu po nejmenší. Povedlo se to až na 3. pokus. Vše bylo zdokumentováno. Byla u toho legrace.
Následovalo zaměstnání po oddílech. (uzle, batika, poznávání zvířat, rostlin, ohňů, morzeova abeceda). 1. oddíl ozáci, jsme si dali testík s morzeovou abecedou. Od dnešního dne se mohli plnit bobříci. Ozáci – kluci měli veliký úklid ve svých chatkách za pomoci Jany a Marcely a vyplatilo se to = 10 bodů získali. To bylo radosti ze sluníčka.
Oběd:
– Kroupová polévka s uzeným
– Plátek masa, rýže a zelenina
Při odpoledním klidu už někteří kručeli na vedoucích, že chtějí do potoka. kdo chtěl, mohl jít. Po 14. hodině pokračovala celotáborová hra s názvem „Království zlaté víly“ (družstva měla 9 úkolů – např.: přenesení vody na lžíci do kelímku v barvě svého týmu, hod šiškou do kruhu, opič dráhu, kreslení svého strašidýlky ad.)
Vyhodnocení dne:
I. tým oranžových – zvonkové víly
II. tým červených – dubovníčci
III. tým bílých – pařezáčci
Po večeři kdo chtěl, tak si v klubovně vyráběl z korálků. Venku se připravoval táborák a v lese noční hra, která trvala až pozdě do noci. Hra byla dobrovolná a kdo zůstal v táboře, šel si lehnout 🙂
Zapsali „Ozáci„
5. den – Čtvrtek 8.7.2010
Ráno se nám vstávalo výborně s nadšením, protože na nás vykukovalo sluníčko. Po běžné rozcvičce a snídani následoval nástup. Tam jsme se dozvěděli, že tento den bude ve znamení etapových her. Jelikož se zítra vydáme na společný celodenní výlet, musíme dnes odehrát dvě etapy.
Hned po nástupu, kde nám vysvětlili pravidla 1. hry, jsme se odebrali i se svými strašidýlky do lesa. hrálo se na obou stranách potoka. Každý z nás měl na zádech přišpendlené číslo se zvířátkem a navzájem jsme si museli zapisovat čísla a obrázky ostatních. Musel být na nás docela pěkný pohled jak někdo leží na zádech na zemi a jiný zase stojí přilepen ke stromu, jen aby někdo neviděl jeho tajemství na zádech.
Následoval chutný oběd na posilněnou a po poobědovém odpočinku byl oddílový program, při kterém jsme zlepšovali hráz v potoce. Dost nám to vyhovovalo, protože příjemné smočení v tak úmorných vedrech je to nejlepší. Následovalo prozkoušení našich vědomostí, co se týče naší přírody. trvalo to chviličku a hned potom jsme se přesunuli opět do lesa na 2. etapovou hru. Každému týmu byla přidělena zašifrovaná věta, kterou jsme pomocí kartiček rozhozených po lese měli rozluštit. Vše záleželo na zdatnosti nás všech, ale ne všem se tato hra povedla.
Poté jsme se odebrali opět do tábora, kde nás opět čekal naučený pán s hmatovou zkouškou. Všichni jsme s přehledem prošli a už nás čekala jen diskotéka. Celý den se vyvedl, až na noc, kdy Rychlá bota měla hlídku. Tato noc byla výjimečná, avšak neproběhla tak, jak si všichni představovali.
Zapsala „Rychlá bota“
6. den – Pátek 9.7.2010
Je pátek, 9. července. Probudili jsme se do jasného a teplého dne. Nejdříve jsme se rozhýbali rozcvičkou a hned poté naplnili bříška kakaem a loupáky. Dnes nás čekal výlet do Polska na velká jezera.
Museli jsme si zabalit batůžky, hlavně plavky a svačiny 🙂 U Cimbury na nás čekal autobus s hodným panem řidičem. Všichni jsme se poskládali do autobusu a vyrazili směr Polsko. naše cesta měla původně trvat maximálně jednu hodinu, ale nějak se nám to protáhlo. Ještě že měl autobus klimatizaci. Nejdříve jsme projeli kolem Nirského jezera, ale naším cílem bylo druhé, Otmuchovské. Po delším hledání jsme našli neplacenou pláž. Šlo o travnatou pláž na kterou navazovala metrová písečná plážička s krásně teplou vodou.
Dětem jsme sebou vzali hry, aby se zabavily. Venku velký žár, voda jako kafe, takže nám nic nechybělo. Za polské peníze jsme dětem koupili nanuky. K obědu jsme s sebou dostali výtečné hamburgry, které všem dětem chutnali. Vodu i teplo jsme si užili a zbývalo jen vydržet cestu domů. Byl to zázrak, ale do tábora jsme dorazili po 45 minutách úplně znaveni.
Hned jsme si pochutnali na výtečné bramborové polévce a těstovinách s masíčkem a omáčkou. Po večeři jsme odpočívali a po oddílech si zahráli vybíjenou a activity. K druhé večeři jsme měli na výběr: loupák, chléb nebo houska s pomazánkou nebo máslem. A jak to bývá každý den, děti se seběhly jako kobylky a opět nic nezbylo -> zbývalo nám uklidit pořádně chatičky (další den se chystal letecký den pro bordeláře) a provést večerní hygienu. Všem se popřálo dobrou noc a jak všichni po dlouhém a náročném výletě spinkali 🙂
Zapsali „Šmoulové“
7. den – Sobota 10.7.2010
Čas tu plyne jako voda v přilehlé říčce jménem Bělá. Ani jsme se nenadáli a už je tu sobota – týden od příjezdu na letní tábor.
Nikoho jistě nepřekvapí, že i toto ráno jsme začali klasickým táborovým budíkem, který má již tradičně podobu pokřiku linoucího se z úst vedoucího dne. Komu se ani potom nechtělo z pelechu, toho vedoucí (dnes Lukáš) poctil osobní návštěvou v chatce. Pak už se jen těžko nevstane 🙂
Promnuté oči, unavené končetiny a zastřené smysly po prosněné noci nás odprovázely až na rozcvičku. Jelikož toho dne byla v plánu vyšší pohybová aktivita než-li obvykle, nedostali jsme tak do těla 😉
Návrat do tábora vždy spestří skutečnost, že se těšíme na snídani. A co že to bylo dnes? Chléb s medovou pomazánkou, kakao nebo čaj. Není nic lepšího, než taková sladká a energická bomba, která dodá sílu na celé dopoledne.
Dnes se nám náramně hodila, jelikož denní rozkaz zněl následovně:
– Olympiáda
– Koupání
– Etapová hra
– Táborák
Od nástupu jsme se rozletěli do chatek, nazuli pořádné botky samochodky, namazali se krémem, navlékli čepice, kšiltovky a jiné hučky. Takhle vybavené nás už čekali vedoucí rozestavěni u jednotlivých disciplín. Každý si přišel na své – komu se nedařilo v běhu u Ivoše, mohl zkusit svou zdatnost také s lukem nebo vzduchovkou, při překážkové dráze, ve skoku do dálky aj.
Energii jsme vydali, takže juchůůůů ji doplnit. K obědu pro náš letní tábor kuchařka Evička vykouzlila excelentní pečené kuřátko s bramborem. Byla i polévka – čočková. Jen co slehlo, šupal každý kdo ještě neprošel všechna stanoviště doolympiádovat.
Jelikož bylo opravdu velké teplo, měli jsme všichni nakázáno hodně pít. Každý, kdo prověřil svou zdatnost, okusil rozkoš, jakou mu jistě řeka Bělá v tomto parném dni poskytla. Za dozoru vedoucích pak také došlo díky 4. oddílu k vytvoření nové hráze, takže bylo i možné si občas do osvěžující vody skočit.
Následovala etapovka, při níž se opět všichni rozdělili do jednotlivých oddílů – Království zlaté víly. Hlavním úkolem bylo vykouzlit z kousku hmoty dary pro zlatou vílu. Každý tvořil sám, podle sebe.
Tím se dostáváme až do fáze poslední, tedy véči. Pro spestření byla polévka a 2. část vedoucí pojali ve stylu „udělej si sám“. Zapálil se táborák, každý dostal buřta a opět zavládla ta typická táborová nálada. Aby jsme ji ještě umocnili, Lukáš s Andrejkou vzali kytary, Kristýnka BONGA, takže se postupně všichni dostali do moci táboráku, že jsme málem zapomněli na večerku.
Zahráli jsme poslední , tolik oblíbené, slavíky z Madridu, děti naběhly do umývárny a už se hlásila večerka. Příjemně unavené, s novými zážitky a vzpomínkami jsme usínali jeden po druhém, až chrněl celý tábor.
Zapsali „Vlčáci“
8. den – Neděle 11.7.2010
Snídaně – vánočka, máslo, marmeláda, kakao nebo čaj
Svačina – houska se sýrovou pomazánkou + zelenina
Oběd – polévka hovězí s kapáním, bramborový knedlík, zelí a uzené maso
Svačina – ?
Večeře – obložený chléb
II. večeře – ?
Při nástupu vedoucí vyhodnotili v každém oddílu 3 nejlepší místa z Táborové olympiády. Děcka dostala diplomy a něco na zub (tyčinku čokoládovou). Následovala po oddílech ukázka bojového umění …. Byli to členové tohoto umění z Carekvic. Který oddíl měl volno, tak psaly děti třeba dopisy domů nebo se děvčatům myly vlasy. To hlavně z nejstaršího oddílu.
Oběd byl vynikající – pochvala pro kuchařku Evičku a její pomocnici Danu. Po obědě následoval odpočinek, ale jen málo dětí chtělo být v chatkách, protože bylo krásné počasí. Proto za dozoru svých vedoucích se osvěžovaly v potoku. Odpoledne ve 14:30 jsme si šli do lesa zahrát postřehovou hru „Chatarcha se předvádí“. Děti měly na zádech kartičky se zvířetem a číslem a navzájem si ty informace zapisovaly na své kartičky. Bylo to vyhodnoceno podle mašlí – oddílů
I. červený
II. oranžový a bílý
III. modrý
Hra trvala do 17:05 hodin, kdy se vrátil poslední táborník z lesa. Lístky s čísly od 1 do 30 měli najít a zapsat si jednu z možných variant od A do D.
A večer následovala diskotéka pro celý tábor. Tancovali i vedoucí. Nejdříve se chlapi styděli, ale potom tančili. Ani se jim nechtělo jít spinkat. O 22. hodině byla večerka.
Zapsali „Ozáci“
9. den – Pondělí 12.7.2010
Do dalšího slunného dne nás probudilo Honzíkovo všemi „oblíbené“ zvolání „BUDÍČEK“. Po nástupu jsme se rozdělili do šesti týmů podle barev a začali hrát další etapovou hru „Pašeráci“. Hra spočívala v hledání vedoucích, s kterými jsme si vyměňovali pašované bombony.
K obědu nám Evička s Danou ukuchtily květákovou polévku a bramborovou kaši s masem a omáčkou. Pak přišel všemi vítaný „polední klid“. Odpoledne jsme se pod vedením Renatky (tanečnice) naučili tanec Zumba. Poté co se dva nejstarší oddíly nadlábly guláše s kolínky, odešly na puťák. Jejich putování zakončilo ve Zlatých horách.
Zbytek tábora pod dohledem Páji a Páji si v klubovně zahráli šest proti šesti. Po půl desáté nás vedoucí zahnali do spacáků. Dobrou noc.
Zapsali „Rychlá bota“.
10.den – Úterý 13.7.2010
Dnešní ráno bylo opět slunečné. Po ranní hygieně (budíček byl bez rozcvičky) byla snídaně. Následoval rychlý ranní úklid chatek a příprava na celodenní výlet do Zlatých hor.
Autobusem z Bělé pod Pradědem v 9:29 hodin jsme jeli do Jeseníku, ale měl zpoždění a tak jsme čekali na další spoj 40 minut. Někteří dostali z čekání hlad a tak si už rozbalili svačinku.
Pokračovali jsme autobusem do Zlatých hor, ale pan řidič nám zastavil o zastávku dříve, abychom to měli blíže našemu cíly. Zastávka se jmenovala Dolní údolí. Podle mapky jsme šli po modré lesem. Cestou jsme se zastavili u potoka, ve kterém teče voda do kopce. Je to přírodní úkaz jedinný v Čechách. Bylo to moc zajímavé. Občerstvili jsme se nanukem ve Zlatokopeckém srubu u Rýžoviště, kde se bude za měsíc konat Mistrovství světa v rýžování zlata. Dále jsme se vypravili prohlédnout ZLATORUDNÉ MLÝNY. Pan průvodce v místě zvaném Údolí Ztracených Štol nás seznámil s těžbou zlata a objasnil vše ke středověkému hornickému skanzenu. Pak jsme se ještě prošli po lese a počkali na autobus zpět do Jeseníku, kde jsme měli 1 hodinu rozchod na koupení dárečků a dobrůtek.
Z Jeseníku jsme došli do tábora pěšky a tam už na nás čekala Eviččina výborná večeře (čína s rýží).
Zlatorudné mlýny se nám moc líbily, někteří z nás zkusili rýžovat zlato, to všechny bavilo. Cestou na Edelštejn jsme se zastavili na limonádě. Poté jsme se vydali na dlouhou cestu do kopce, který pro všechny byl MOC MOC únavný. Když jsme dorazili na Edelštejn, zjistili jsme, že je to jenom pár kamenu na sobě. VŠICHNI byli zklamaní, protože nejezdila lanovka na kterou jsme se těšili a proto jsme museli jít pěšky i z kopce!
Zapasli „Ozáci„
11. den – Středa 14.7.2010
Dnešní ráno jsme měli, po včerejším celodenním výletě, budíček o trošku déle. Po nástupu jsme se pustili do další části celotáborové hry s názvem „Černovousův hněv“. Hra byla rozdělena na dvě etapy. Při první etapě děti hledaly pexeso rozházené po lese. Když se podařilo družstvu sesbírat pět dvojic, postoupilo do druhé etapy. V ní museli najít Konvalinkovou vílu, která jim prozradila, jak mají dále postupovat. Jejich úkolem bylo sebrat ze stromu vajíčka a rozluštit větu v morseově abecedě. Po chvíli volna nastal čas oběda – měli jsme se gedínský guláš.
Odpolední klid se nám také trochu protáhl, přeci jen byla únava ještě znát a venkovní teploty tomu ještě přispívaly. Po poledním klidu jsme také pokročili v souboji s kouzelníkem „Černovousem“. Hra s názvem „Značení cest“ měla předvést znalosti topografických značek. Skládáním značky a názvu dávali dohromady správné dvojice, které byly různě ohodnocené, avšak složení špatné dvojice znamenalo minusové body. Pro vyplnění času před večeří jsme si zahráli oddílové hry.
Po večeři přišla na řadu volba nejkrásnější dívky a nejkrásnějšího chlapce tábora v soutěži „MISS“. Na pozdní vdčer byla připravena stezka odvahy, ale tentokrát o ní děti dopředu nevěděly. Nechali jsme je jít spát po večerce a kolem půl dvanácté začali postupně budit a vypouštět z chatek pěkně jednoho za druhém. Odvážlivci se vrátili do jednoho a za to, že byly ochotni večer vstát a vydat se na cestu osvětlenou pouze světlem svíček, obdržel každý pro svůj tým významné body do etapové hry. Na přerušený spánek se každému povedlo velmi rychle navázat.
Zapsali „Šmoulové„
12.den – Čtvrtek 15.7.2010
Dnešní ráno jsme začali trochu déle, protože se včera skoro všichni táborníci zúčastnili noční hry. Po nástupu se plnili bobříci a někteří se šli koupat. O bobříky se snažilo hodně dětí, ale pouze někteří to dokázali. Po vydatném obědě, který se skládal z masa na žampionech s bramborama, jsme všichni uvítali polední klid, který tentokrát většina táborníků dodržela, ale začala ohromá plýskanice, která nám zažátek odpolední hry odložila.
Hra „Truhla zlaté víly“ byla postavena na principu pevnosti Boyard a skládala se ze dvou částí. První část zahrnovala plnění převážně lehkých úkolů za účelem získání klíčů. Tato hra byla pod taktovkou Chatarchy a Konvalinkové víly. Děti po získání klíče na určitém stanovišti musely opět k Chatarchovi pro náhradní hádanku a až po uhodnutí získaly náhradní klíč. Jelikož se první etapa protáhla kvůli bouřce až do včeře, tak musela druhá část začít až po večeři. Posílená mužstva se vydala plnit těžší úkoly v pořadí v jakém dokončili první část i s časovými intervaly, za které jim byla sdělena indicie – slova, ve kterých si museli odvodit výsledek. Výsledné slovo „TRUHLA“ byl poklad Zlaté víly. Nastalo dlouhé hledání pokladu. Vedoucí dne poklad schoval velmi dobře, takže ho po dvojitém upřesnění našel Vítek Bezouška s týmem červených, který je přezdíván „paragánem“. Pak už zbývalo jak popřát dětem dobrou noc a těšit se na další slunečný den.
= Tento den tu také byla hygiena s náplní, řádem, zdravotnickým zařízením i jídlem byla nadmíru spokojena. Řekla:“ Jste nadprůměrný tábor.“, ale přesto udělila pokutu 500,-Kč za vyšší teplotu v lednicích a ve skladu (lednice naměřeno uvnitř po 1 minutě 17°C, ve skladu 26°C). Ještě, že nebyla hygiena u kluků na 5. To by byla pálka! I tak to paní hlavní moc mrzelo, i paní Dymešovou. Byla to jejich první pokuta za 30 let ježdění na tábory. Ale i tak jsme naprůměrný tábor v Šemíkových bojových podmínkách.=
Zapsali „Vlčáci„
13.den – Pátek 16.7.2010
Po ránu se honili bobříci – ti poslední. Po obědě se připravoval karneval a pomalu si všichni nenápadně balili, protože zítra ráno tu má být v 10:00 autobus. Odpoledního klidu do tábora najeli tři auta. Zajímalo nás, co chtěli ti kluci, co v nich seděli. Prý tu má být asi 1km na louce (soukromé) od nás párty. Uf, to je docela pecka. Ivoš dal nasadit bránu a dalo se na ní oznámení, že jsme tábor. K večeru chodil Ivoš v černém triku policie. To proto, že nastala poslední diskotéka po krátkém táboráčku a hudba nalákala týnejdžry k nám. Hlídky s Ivošem otočily několik aut co najely k bráně příjezdovou polňačkou. I dnes bylo hodně koupání v potoce, žůžo Růžo.
A nastalo loučení – některé známé táborové páry to obrečely. Předávaly se adresy a byla vidět pomalovaná těla – ruce, nohy, krky i hruď a záda. Všechna plná podpisů kamarádů a vedoucích. Vyměňovaly se e-maily a jiné adresy. Každý, úplně každý si nesl sebou domů pár milých vzpomínek na tento tábor. Spát se šlo kolem 23. hodiny a ticho nebylo tichem jako jiné krásné hvězdné noci. Z dálky bylo slyšet celou noc uc, uc, uc, tuc, tuc tuc. Není lepší zazpívat si u táboráku pár prima písniček? Letos nám to pomohl Luky Hovorka a holky z dvojky Andrea Široká a bubenice Krystýna Drábková.
Juj, už zítra konec.
Zapsala „Rychlá bota„
Nejnovější komentáře